Americké volby skončily vítězstvím Donalda Trumpa a s vysokou pravděpodobností nakonec republikánská strana také ovládne celý Kongres. To mění předpoklady, na základě kterých jsme rýsovali i české ekonomice v příštím roce viditelně rychlejší hospodářský růst. V základním scénáři jsme počítali buď s vítězstvím Kamaly Harrisové nebo Donalda Trumpa omezeného rozděleným Kongresem. Ve scénáři “nespoutaného” Trumpa (s jednobarevným Kongresem v zádech) však musíme počítat s výraznější rozpočtovou expanzí USA, vyššími americkými sazbami, silnějším dolarem a také s o poznání agresivnější obchodní politikou USA. I když ještě hodně bude záležet na konkrétním obsazení klíčových pozic v nové americké administrativě, “nespoutanost” Donalda Trumpa již nyní nevěstí pro globální obchod nic dobrého. Navíc se zdá, že na jeden z klíčových postů ministra obchodu se opět počítá s jestřábem Robertem Lighthizerem.
Na českou ekonomiku bude kombinace silnějšího dolaru a vyššího obchodní napětí dopadat hned několika kanály, a proto předpokládáme nově pomalejší růst investic a zahraniční poptávky v roce 2025 s tím, že růst pro příští rok z tohoto důvodu revidujeme směrem dolů na 2,3 % z dnešních 2,7 %. Odhady ještě můžeme v nejbližších týdnech doladit v závislosti na konkrétních nominacích klíčových osob, ale rizika jsou vychýlena spíše směrem dolů.
Předpokládáme, že nejvíce na českou ekonomiku podobně jako v letech 2018 a 2019 dopadne obchodní napětí, které globálně povede k odkládání investic v exportně orientovaných sektorech. Oproti rokům 2018-2019 je navíc řada klíčových průmyslových odvětví v Evropě pod tlakem a “nová nejistota” se může zejména u velkých nadnárodních společností působících v Česku projevit výrazněji. Otázkou je, zda v důsledku nového kola obchodních přestřelek také výrazněji zeslabí zahraniční poptávka po českém zboží. V tuto chvíli předpokládáme spíše relativní odolnost amerického spotřebitele a jeho finálních útrat, ale zvyšování cel se může viditelněji zakousnout do zahraniční poptávky v řadě asijských zemí.
Za druhé, vysoké dolarové tržní sazby mohou udržovat na zvýšených úrovních také delší konec české výnosové křivky. Nehledě na pokles domácích úrokových sazeb se tak tržní cena “dlouhých peněz” (5-10 let) může držet na zvýšených úrovních. To by se odrazilo v ceně peněz pro domácnosti a podniky a dále přibržďovalo investiční aktivitu.
A v neposlední řadě také může na českou ekonomiku negativně působit silnější dolar a “možná” odvetná cla Evropy vůči USA. A to skrze vyšší inflační tlaky v Evropě včetně Česka, což se může odrazit v reálných příjmech domácností a v jejich slabších výdajích. Na druhou stranu, zde jsou naše odhady negativních efektů zatím menší a celkově hůře odhadnutelné.
TRHY
Koruna
Česká koruna se po relativně jestřábích komentářích z ČNB zpochybňujících další pokles sazeb dostala do lepší kondice a vrátila se pod 25,30 EUR/CZK.
Dnes předpokládáme lehce silnější nárůst inflace než ČNB - na 2,9 % (ČNB 2,8 %). To by mohlo koruně pomoci udržet si zlepšenou náladu, i když časem se pozornost stočí k nové administrativě Donalda Trumpa, obnovenému riziku obchodních válek a pohybu eurodolaru (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar si minulý týden odehrál výsledky amerických voleb v celku předvídatelném režimu, když se díky přesvědčivému vítězství republikánů posunul viditelně níže. K volbám dodejme, že ještě zbývá dopočítat hlasy v dolní komoře Kongresu, ale i zde to vypadá na těsnou většinu republikánů.
Tento týden by ovšem politika mohla již jít stranou a pozornost bude zpět upřena na příchozí data, která zahrnují říjnovou americkou inflaci (zítra) a maloobchodní tržby (pátek).