Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Dobrou zprávou je, že rozpočtové příjmy rostly minulý rok rychlejším tempem než výdaje. Na příjmové straně pomohlo především vyšší inkaso pojistného díky obnoveném růstu reálných mezd a znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců. Celkové výdaje narostly tradičně nejvíce v případě důchodů a sociálních dávek, ale jejich tempo držel na uzdě prudký pokles transferů podnikatelům (71 mld. Kč) spojený s odezněním výdajů na energetickou krizi.
Pozitivní zprávou je navýšení investičních nákupů Ministerstva obrany, díky čemuž se výdaje na obranu dostaly poprvé za dvacet let nad 2 % HDP. Celkové kapitálové výdaje sice přesáhly původní plán vlády o 25 mld. Kč, ve srovnání s předminulým rokem však stagnovaly.
Naopak, nepříjemnou ale nikterak nečekanou zprávou je fakt, že i v roce 2024 prudce narostly výdaje na obsluhu státního dluhu – meziročně o 20 mld. Kč na 89 mld. Kč. Ještě v roce 2022 byly náklady na financování dluhu zhruba poloviční. V tomto roce by měly tyto náklady dále vystoupat a atakovat úroveň 100 mld. Kč.
Shrnuto, podtrženo, deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává – při normalizaci ekonomického vývoje – až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení schodku o 30 mld. Kč kvůli povodním, nicméně náklady na povodňové škody činily jen 15 mld. Kč.
Pro letošní rok počítá vláda se schodkem 241 mld. Kč. Dosáhnout vytyčeného cíle ale bude složité: 1) jde o volební rok, kdy hrozí navýšení některých výdajů; 2) odhad růstu HDP o 2,6 % je možná až příliš optimistický (riziko pro nižší daňový výběr); 3) letošní rozpočet obsahuje neobvykle mnoho nejasností (zdroje dotací na obnovitelné zdroje, nadhodnocený odhad příjmu z emisních povolenek apod.).
*** TRHY ***
Koruna
Koruna vstoupila do nového týdne v relativně dobré náladě a bez větších obtíží setrvává těsně nad hranicí 25,10 EUR/CZK. Koruna zůstává povzbuzena jestřábí rétorikou ČNB, která jí pomáhá odolat prodejním tlakům z titulu sílícího dolaru. Krátkodobě nevidíme na obzoru zajímavější impuls pro výraznější pohyb koruny jedním, nebo druhým směrem. Tuzemská makro čísla budou v permanenci až ve druhé části týdne, proto bude pro korunu významnější spíše vývoj na hlavních trzích.
Eurodolar
Ačkoliv spekulace okolo nových amerických cel generovaly intra-denní volatilitu eurodolaru, tak měnový pár nakonec uzavřel seanci viditelně výše. Bylo to dáno mimo jiné i díky pozitivní revizi podnikatelských nálad a vyšší prosincové inflaci v Německu. Vše přitom nasvědčuje tomu, že i agregátní inflační hodnota za celou eurozónu (bude zveřejněna dnes dopoledne) byla v prosinci vyšší, než by trh očekával, což by mohlo na ECB vytvořit tlak, aby nesnižovala úrokové sazby (již znovu) v lednu.
Odpoledne by se však pozornost měla přesunout k americkým datům. Ta naznačí, jak je na tom trh práce v USA a zdali jsou vysoké dolarové sazby opodstatněné.
Akcie
Obchodování se na startu druhého letošního týdne odehrálo v pozitivním duchu, kdy tahounem seance byly čipové akcie obsažené v technologickém Nasdaq Composite, který přidal podruhé v řadě, tentokrát okolo 1 %. Akcie Nvidia posílily přibližně o 3 % a to díky skvělým číslům od společnosti Foxconn, jenž si připsala rekordní tržby ve 4Q24, a tato společnost je hlavně součástí polovodičového odvětví. Zahanbit se nenechaly ani akcie AMD, které vzrostly o cca 3 % a akcie Broadcom rostly zhruba o 1 %.