Meziroční míra inflace poklesla v lednu na 2,8 % z prosincových 3,0 %. Skončila tak v souladu s bleskovým odhadem, který statistický úřad publikoval minulý týden. Výsledek lednové inflace je tradičně ostře sledovaný, neboť rozsah novoročního přecenění zboží a služeb ze strany obchodníků nastavuje laťku pro celý rok.
V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 %, což je nejnižší lednový výsledek od roku 2019 a potvrzuje probíhající normalizaci inflace. Ta byla v lednu tažená především dražšími potravinami (+3,0 %), které zůstávají nejrozkolísanější položkou inflace. Naproti tomu v meziměsíčním srovnání zlevnilo odívání a obuv o 1,9 %. Náklady na bydlení vzrostly meziměsíčně o 0,4 %. Zatímco energetická inflace (-0,4 %) hlásí na začátku roku ústup díky vysoké srovnávací základně, nájemné zdražilo o 1,3 %. V této kategorii přetrvává silné inflační momentum (+6,9 %), stejně jako v případě imputovaného nájemného (+5,5 %), které odráží rostoucí ceny nemovitostí a stavebních prací.
Dobrou zprávou je naopak zvolnění inflačního momenta v případě stravování a ubytování (2,9 %) a také rekreace a kultury (3,3 %). I tak ale zůstává cenová dynamika ve službách zvýšená a jedná se nadále o nejvíce setrvačnou položku v rámci spotřebitelského koše.
V nejbližších měsících očekáváme stabilizaci inflace v rozmezí 2,5-3,0 %. Z pohledu ČNB jsou důvodem k opatrnosti nejen setrvačné cenové tlaky ve službách, ale také ceny potravin. Ostatně jeden z alternativních scénářů, které představila centrální banka na setkání s analytiky, počítá právě s vyšší inflací ve službách a potravinách, což by implikovalo přísnější měnovou politiku.
I proto si myslíme, že ČNB bude nadále postupovat obezřetně, ale s poklesem sazeb ještě neřekla poslední slovo. Počítáme s ještě jednou redukcí sazeb o čtvrtprocentního bodu na 3,50 %. Pokud by ale evropské sazby zamířily dolů razantněji a/nebo růstová čísla překvapila negativně, vážným rizikem je nižší terminální sazba na úrovni 3,00-3,25 %.