Zdá se, že severské země vyvinuly sociální a ekonomický model, který kombinuje prosperitu s rovností. Na stránkách VoxEu to tvrdí ekonomové Magne Mogstad, Kjell G. Salvanes a Gaute Torsvik a poukazují na čtyři klíčové pilíře severského modelu: (1) vysoké veřejné investice do základních služeb, (2) vlivné odborové svazy, (3) vysoké veřejné výdaje na sociální pojištění a (4) vysoké a progresivní zdanění.
Velká míra rovnosti v hodinové mzdě a počet odborů s intenzivní koordinací při vyjednávání o mzdách je podle zmíněných ekonomů hlavním důvodem nižší nerovnosti výdělků v severských zemích. Celkově přitom platí, že „charakteristickým znakem severských zemí je jejich schopnost kombinovat silnou ekonomiku s relativně nízkou úrovní nerovnosti. Jeden článek v The Economist dokonce popsal severský přístup k ekonomické organizaci jako „nový supermodel“. Jaké poučení, pokud vůbec nějaké, lze ale ze severského přístupu odvodit?
Mogstad a jeho kolegové poukazují na to, že existuje několik makroekonomických studií severského modelu, ta jejich se ale spíše než na makroekonomickou výkonnost, dynamiku trhu práce a souvisejících oblastí zaměřuje na ekonomickou rovnost. Jak bylo uvedeno, podle ní stojí model na čtyřech základních pilířích:
Za prvé, vysoké veřejné investice do rodiny, vzdělávání a zdravotnických služeb.
Za druhé, vlivné odborové svazy s koordinovaným jednáním a nastavením mezd napříč odvětvími i uvnitř nich.
Za třetí, vysoké veřejné výdaje na systémy sociálního pojištění, které chrání jednotlivce před ztrátami příjmů v důsledku nezaměstnanosti či zdravotních problémů.
Za čtvrté, vysoké a progresivní zdanění pracovních příjmů doplněné dotacemi na služby podporující zaměstnanost.
Ekonomové na základě své analýzy tvrdí, že daně a transfery v severských zemích přispívají k rovnosti příjmů, nejvýznamnějším faktorem je relativně rovnoměrné rozdělení tržních příjmů před zdaněním. Tato rovnost ve výdělku může teoreticky plynout ze tří oblastí: rovnoměrnější rozdělení odpracovaných hodin, menší rozdíly v hodinové mzdě nebo slabší vztah mezi hodinami a mzdami. Podle dat je pak hlavním důvodem nižší nerovnosti ve srovnání s USA a Spojeným královstvím rovnost v hodinové mzdě. Nižší rozptyl v odpracovaných hodinách a vztah mezi mzdou a hodinami hrají určitou roli, ale velká rovnost hodinových mezd je klíčová. K tomu ekonomové tvrdí, že nízké rozdíly v hodinových mzdách jsou dány zejména malými rozdíly v rámci obou pohlaví spíše než mezi muži na straně jedné a ženami na straně druhé.
Jednou z možných příčin popsané situace je podle expertů všeobecný přístup k základním službám, jako jsou rodinné a zdravotní služby a vzdělání. To totiž snižuje rozdíly v dovednostech na trhu práce. Lidé tak vstupují na trh práce s menšími rozdíly v produktivních dovednostech. Alternativním vysvětlením je, že vlivné odbory a centralizované a koordinované stanovování mezd mohou vést k nižší návratnosti dovedností a nižšímu rozptylu mezd. Data pak podle ekonomů spíše naznačují, že hlavní roli hraje druhý faktor. Tedy nízká návratnost dovedností zaměstnanců.
Příjmová rovnost ve Skandinávii tudíž „do značné míry pramení z komprese mezd dosažené prostřednictvím jejich vysoce koordinovaného stanovování“. Jaké jsou důsledky pro produktivitu a růst ekonomiky? Mohou tento model úspěšně napodobit jiné země? Odpověď je podle ekonomů sporná.
Je možné, že severské země těží z inovací a podstupování rizik v zemích s nižší rovností. Pokud by pak teoreticky všechny státy přijaly severský model, globální inovace a růst by mohly klesnout. Na druhou stranu je naopak možné, že severský model může stimulovat inovace, produktivitu a růst. Tím, že zvýší náklady na práci s nízkou kvalifikací a sníží náklady na pracovníky s vysokou kvalifikací může „povzbudit přijímání technologií a vyřadit neefektivní firmy“. Navíc pomáhá sdílet rizika a kompenzovat pracovníky postižené strukturálními změnami, čímž zvyšuje odolnost vůči novým technologiím, globálnímu obchodu a konkurenci. Podle ekonomů jde přitom o otázky a témata, na která současná data a studie ještě odpovědi nedávají.
Zdroj: VoxEU