Firmy ze Spojených států a ze zahraničí se od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta zavázaly investovat v USA nejméně 1,9 bilionu USD (43,6 bilionu Kč), vyplývá z analýzy listu Financial Times. Tyto slíbené investice ale teď ohrožuje celní válka, která může snížit atraktivitu USA pro investory. Mnoho těchto slibů je totiž od podniků s globálními dodavatelskými řetězci, takže je ovlivňují cla, která se Trump rozhodl uvalit na obchodní partnery, včetně Evropské unie, Indie a Číny.
Pro srovnání - od nástupu Trumpova předchůdce Joea Bidena do funkce až do října 2024 byly oznámeny investice do výroby v USA v objemu 910 miliard USD.
Odbornice na mezinárodní obchod ze školy Dartmouth College Teresa Fortová uvádí, že škody z Trumpových cel by dalece překročily slíbené závazky. "Množství nejistoty, které zavedl do světového obchodního systému znamená, že nikdo není schopen dlouhodobě investovat. Rozhodně to udělá z USA méně atraktivní místo pro investice," uvedla.
Trump koncem března prohlásil, že peníze "tečou" do země díky jeho obchodní politice. Když oznámil 20procentní clo na dovoz z EU, vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron firmy, aby pozastavily investice v USA. Zároveň uvedl, že jeho vláda spolupracuje s Evropskou komisí na unijní odpovědi na cla.
Japonské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že premiér Šigeru Išiba vyjádřil v telefonátu s Trumpem silné obavy z toho, že by americká cla mohla oslabit investiční kapacitu japonských společností. Japonsko je hlavním zdrojem zahraničních investic v USA.
Někteří analytici tvrdí, že Trumpova protekcionistická politika by mohla urychlit investice do americké výroby, protože země se snaží získat ústupky. Začátkem roku výzkumný institut odhadl, že americké společnosti by měly v příštích třech letech vynaložit za návrat výroby zpět do USA 1,1 bilionu USD. Loni organizace předpokládala, že to bude 750 miliard USD.
Viceprezident institutu Cato Scott Lincicome ale varuje, že pokles firemních zisků, vyšší výrobní náklady a zpomalení tempa růstu americké ekonomiky v důsledku cel by mohly zájem o investice výrazně snížit. Řada firem také očekávala, že díky oznámení investičních plánů se jim podaří odvrátit hrozbu cel nebo cla snížit, to se však nestalo. Na cla se podle něj nelze dívat jako na nějaký systematický plán k vyvolání dlouhodobých investic.
Odborníci také poznamenávají, že je obtížné určit, kolik z oznámených investic je skutečně nových, a také odhadnout, kolik se jich nakonec skutečně realizuje. Některé sliby z počátku Trumpova nového funkčního období podle nich zahrnují investice, které už byly naplánované, a nejsou tak výsledkem nastupující administrativy.
Apple v únoru oznámil investice za 500 miliard USD. Po oznámení nových cel, která zasáhnou jeho výrobní centra v Asii, však jeho tržní hodnota klesla o více než 300 miliard USD. již v USA podstatně investuje, takže není jasné, kolik z toho lze připsat administrativě prezidenta Trumpa.
Jihokorejský Hyundai slíbil, že za tři roky vynaloží na rozšíření svého automobilového a ocelářského podnikání v USA 21 miliard USD a vytvoří 100.000 pracovních míst. Navzdory tomu nyní auta ze zahraniční výroby prodávaná v USA čelí 25procentnímu clu. Trump zároveň oznámil 25procentní clo na veškerý jihokorejský dovoz.
Automobilka Stellantis plánovala investici za pět miliard USD. Nicméně nedávno také uvedla, že kvůli nejistotě související s cly propustí 900 zaměstnanců v pěti závodech v USA a dočasně přeruší výrobu v Kanadě a Mexiku.
Japonská společnost SoftBank slíbila investovat 100 miliard USD. Překročila tak slib učiněný po Trumpově prvním volebním vítězství, kdy slíbila investovat 50 miliard USD a vytvořit 50.000 pracovních míst. Analytik firmy Astris Advisory Kirk Boodry však uvedl, že SoftBank by mohla být nucena prodávat aktiva, pokud cla způsobí dlouhodobý pokles trhu. K tomu byla donucena i na začátku pandemie covidu-19 v roce 2020.