Japonští investoři v dubnu prodali největší množství německých státních dluhopisů za posledních deset let. Využili k tomu zotavení ceny po březnovém výprodeji, který byl reakcí na oznámení vlády v Berlíně začít masivně zbrojit. To vedlo mezi investory k obavám z dopadů na zdraví státních financí v Německu, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Čistý výtěžek z prodeje dluhopisů německé vlády za duben v Japonsku dosáhl 1,48 bilionu jenů (223 miliard Kč). To je nejvíce od roku 2014, ukázaly dnes nejnovější údaje o platební bilanci, které zveřejnilo japonské ministerstvo financí. Zároveň to byl největší objem z 12 trhů se státními dluhopisy, které ministerstvo sleduje. Patří tam dluhové cenné papíry vydané vládami, jejich agenturami a místními úřady.
Ceny německých státních dluhopisů na začátku března prudce klesly, když vláda v Berlíně oznámila plány na uvolnění stovek miliard eur na investice do obrany a infrastruktury. Výnos desetiletých dluhopisů německé vlády tak za několik dnů vzrostl o 50 bazických bodů, neboť investoři očekávají, že Berlín v nadcházejících letech vydá další dluhopisy na financování zvýšených výdajů.
V dubnu se však situace obrátila, když americký prezident Donald Trump oznámil vysoká cla na většinu obchodních partnerů, včetně Evropské unie. Investoři na to zareagovali přesunem peněz do bezpečnějších aktiv. Nejistota kolem politiky americké vlády způsobila, že investoři začali mít pochybnosti, zda jsou americká aktiva skutečně tak bezpečná, jak se domnívali. Jako alternativu pro své investice si proto místo dluhopisů americké vlády zvolili dluhopisy vlády německé. To přispělo k zotavení jejich ceny po březnovém propadu.
"Výnosy na začátku března vzrostly tak prudce, že se mnoho japonských investorů nemohlo z německých dluhopisů dostat,“ řekl portfolio manažer společnosti Fivestar Asset Management v Tokiu Hideo Šimomura. Podle něj investoři uvažovali tak, že se německých státních dluhopisů zbaví, jakmile začnou výnosy klesat a za předpokladu, že Německo bude nadále prosazovat změnu své fiskální politiky.
Výnosy se pohybují opačně k ceně. Pokud se tedy cena dluhopisu snižuje, protože investoři se jich zbavují, výnos těchto cenných papírů se zvyšuje.
Výnos dluhopisu německé vlády se splatností deset let se dnes odpoledne pohyboval kolem 2,55 procenta, zatímco ještě před pěti lety byl záporný. To znamená, že důvěra v tyto cenné papíry byla mnohem vyšší - investoři nejenže nedostali žádný úrok, ale ještě byli ochotni zaplatit za to, že drží tak kvalitní cenné papíry. Tak vysoko jako dnes byl výnos desetiletého dluhopisu německé vlády naposledy v roce 2011, kdy doznívala globální finanční krize. Tehdy překročil tři procenta.
Data japonského ministerstva financí také ukazují, že japonští investoři v dubnu prodali americké státní dluhopisy v hodnotě 1,1 bilionu jenů (165 miliard Kč). Desetiletý dluhopis americké vlády měl dnes odpoledne výnos kolem 2,50 procenta.
Japonští investoři zároveň v dubnu přikoupili dluhopisy francouzské vlády za 336 miliard jenů (přes 50 miliard Kč), což bylo nejvíce ze sledovaných zemí. Nakoupili také evropské akcie v rekordním objemu jednoho bilionu jenů (150 miliard Kč), ukazují data, která sahají do roku 2009.
Vzhledem k tomu, že nejbohatší ekonomiky světa zveřejňují plány na masivní výdaje a půjčky, globální investoři se přesouvají k méně kvalitním dluhopisům, jejichž vyhlídky se ale postupně zlepšují. Patří mezi ně například i dluhopisy vlád Itálie nebo Řecka, které omezují deficity. Rozdíl ve výnosech mezi německými a italskými státními dluhopisy se zmenšil asi na 90 bazických bodů, což je nejméně od roku 2021.
Japonské státní dluhopisy mezitím od poloviny dubna do značné míry zaostávají za konkurenčními cennými papíry kvůli slabé poptávce po dlouhodobém dluhu. Japonská centrální banka omezuje nákupy dluhopisů s tím, jak se v Japonsku zvyšuje inflace, ale tradiční kupci, jako jsou japonské životní pojišťovny, nezvládají vzniklou mezeru zaplnit.
Zdroj: Bloomberg, čtk