Torsten Slok ze společnosti Apollo se domnívá, že inflace v USA roste, ukazují na to například poslední čísla PPI. Trh práce zase podle posledních dat slábne. Inflace by tak měla centrální banku tlačit ke zvyšování sazeb, ale trh práce k jejich snižování. Ekonom sám by podle svých slov nyní sazby snižoval a na tento směr ukazuje i tzv. dot plot samotného Fedu. Tedy očekávání vývoje sazeb ze strany jednotlivých členů vedení centrální banky.
Slok si tedy myslí, že Fed dnes musí pečlivě vážit, na kterou část svého dvojího mandátu bude klást větší důraz. Jestliže by to byla inflace, sazby by šly spíše nahoru. Pokud by to byl trh práce, sazby by šly směrem dolů. Na CNBC se pak diskutovalo o tom, zda si trhy nyní „něco nenamlouvají bez toho, aby věnovaly pozornost tomu, co Fed vlastně říká.“ Někteří zástupci centrální banky totiž „zní docela jako jestřábi“ – tíhnou spíše k utaženější monetární politice.
Slok k tomuto tématu uvedl, že podle swapových trhů se inflace bude za 12 měsíců pohybovat „vysoko nad 2 %“. Je tak pochopitelné a vítané, že ve vedení centrální banky se hodně diskutuje o dalším nastavení monetární politiky. Ekonom také očekává, že další rozhodnutí Fedu budou doprovázena větším počtem členů jeho vedení, kteří s konečným rozhodnutím nebudou souhlasit a kteří hlasují jinak. Jay Powell by se přitom měl snažit vytvořit co největší konsenzus, pokud se mu to nebude dařit, lidé mu budou více předhazovat názory „disidentů“.
Podle Sloka „není překvapivé, když s obchodní válkou přijde zpomalení v oblasti obchodu.“ Je to podle něj významné riziko, které se může dotýkat „růstové části dvojího mandátu centrální banky“. Hostem na CNBC byl i prezident Fedu v Chicagu Austan Goolsbee, podle kterého jsou signály ze strany inflace smíšené. K tomu vysvětloval, že ceny dovozů samy o sobě neodrážejí cla. Může na nich být ale vidět to, zda zahraniční firmy a exportéři absorbují cla do svých marží. Pokud by k tomu skutečně docházelo, dovozní ceny by měly klesat.
V případě, že by vývoj byl opačný a ještě by se přidala cla, jednalo by se o negativní scénář. K tomu ekonom dodal, že i zde ale záleží na dlouhodobějším vývoji a nemá se přeceňovat jedna sada dat. „Jde ale o oblast, která může budit obavy.“ Goolsbee pak hovořil o tom, že před cly se americké hospodářství drželo u plné zaměstnanosti a inflace mířila dolů. Poté přišla cla, a i když někdo tvrdí, že jde o jednorázové zvýšení cen, nemusí tomu tak být. Platilo by to v případě, že i cla budou zavedena a pak už nepůjdou nahoru. Jenže podle ekonoma se to zatím říci nedá.
V tuto chvíli není zřejmé, zda cla nebudou působit stagflačně. Pak by zvedala inflaci a tlumila růst, což je nejhorší scénář. Má-li se ekonomika zase vrátit na dezinflační cestu, na které byla před dubnem letošního roku, musí se vyjasnit právě to, jak budou vypadat cla a zda se už nebudou měnit. Fed přitom nemůže ovlivnit faktory na nabídkové straně ekonomiky, ale může zabránit tomu, aby se rozjely sekundární efekty, jako například mzdová spirála.
Zdroj: CNBC