Loňské příjmy USA z cel dosáhly historického maxima ve výši 264 miliard dolarů, i když v závěru roku tyto příjmy klesaly po zmírnění Trumpových cel. Zároveň se obchodní deficit USA propadl na nejnižší úroveň od roku 2009 a Trump hrozí dalšími tarify. Tvrdí, že „stovky miliard“ z cel ufinancují americké projekty, ale realita se zdá být obtížnější.
Americké ministerstvo financí v úterý oznámilo, že v prosinci přiteklo do státní pokladny 27,89 miliardy dolarů z celních poplatků. Tím se uzavřel rok, kdy prezident Donald Trump zásadně přetvořil obchodní politiku USA. Celkové příjmy z cel za rok 2025 tak činily 264,05 miliardy dolarů, což je historicky nejvyšší roční suma. Zároveň však jde o druhý měsíční pokles v řadě poté, co Trump v listopadu klíčová cla zmírnil, informuje Yahoo Finance. Vrcholem roku byl říjen s rekordními 31,35 miliardy dolarů, v listopadu už příjmy klesly na 30,76 miliardy. Prosincový údaj znamená více než 10% pokles oproti říjnovému maximu.
Data zároveň potvrzují, jak cla mění globální obchodní toky a snižují dovoz do USA. Ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že obchodní schodek USA se v listopadu snížil na 29,4 miliardy dolarů, což je nejnižší schodek od poloviny roku 2009. Zveřejnění těchto dat pozdržel loňský vládní „shutdown“.
Hlavním faktorem pro snížení obchodního deficitu je Trumpův rozsáhlý celní program, který loni otřásl dovozci a který vedl k přeskupení globálního obchodu. Pro srovnání: v prosinci 2024 USA vybraly jen 6,81 miliardy dolarů, a za celý rok 2024 celkem 79 miliard.
Zpráva ministerstva financí také ukázala, že USA vykázaly deficit 602 miliard dolarů za první tři měsíce fiskálního roku (říjen–prosinec), včetně prosincového schodku 145 miliard. To stále výrazně převyšuje příjmy z cel, navzdory Trumpovým častým tvrzením, že cla vyrovnávají rozpočet.
Trump však nadšení neztrácí. Krátce po zveřejnění údajů prohlásil v Detroitu, že cla přinášejí „stovky miliard do americké pokladny“. Od začátku celní politiky loni příjmy nejprve prudce rostly ze 7,25 miliardy v únoru až do svého říjnového vrcholu, než přišel očekávaný propad v závěru roku. Kongresový rozpočtový úřad nedávno snížil odhad příjmů z cel na příští dekádu o 1 bilion dolarů.
Dopady na širší agendu
Pokles celních příjmů mezitím ovlivňuje i Trumpovu rétoriku. Prezident opakovaně tvrdil, že cla zaplatí řadu projektů. Minulý týden například prosazoval zvýšení vojenského rozpočtu o 500 miliard dolarů, údajně financovatelné z cel. Přitom je zmíněná suma více než dvojnásobkem celkových příjmů z cel v roce 2025.
Hrozby nových cel pokračují i v roce 2026. Tento týden Trump pohrozil 25% clem na zboží z jakékoli země „obchodující“ s Íránem. Mezitím se čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o Trumpových „plošných“ clech, které může přijít už dnes. Spor se týká případu Learning Resources, Inc. vs. Trump, jehož hlavním žalobcem je firma z Illinois vyrábějící a dovážející zboží ze zahraničí.
Globální dopady
Obchodní deficit odráží nižší objem obchodování s USA. Podle lednové zprávy společnosti Project44 klesl v roce 2025 dovoz z Číny o 28 % a vývoz do Číny o 38 %. Zpráva označila tento pokles za „jeden z nejprudších bilaterálních obchodních propadů v nedávné historii“.
Zatímco USA zpomalují své přeshraniční obchody, jinde se obchodní bariéry naopak snižují. Minulý týden EU schválila historickou dohodu s čtyřmi hlavními latinskoamerickými státy (Mercosur), která vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě s více než 700 miliony obyvatel.