Letošní státní rozpočet se vyvíjí velmi příznivě. Značný podíl na tom má výrazné zlepšení inkasa daní. Při současném tempu hospodářského růstu není divu. Před spuštěním reformy veřejných rozpočtů vláda počítala, že letos ekonomika zvýší svůj výkon o 4,2 %. Aktuálně roste HDP pětiprocentním tempem. Ale nejen zářná současnost české ekonomiky pomáhá veřejným financím. Vláda si pomohla i zvyšováním daňové zátěže. Složená daňová kvóta letos dosáhne nejvyšší hodnoty v novodobé české historii. Podle našeho odhadu by měla stoupnout na 35,2 % HDP, zatímco loni činila rovných 35,0 % HDP (po konsolidaci pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené vládním sektorem jako zaměstnavatelem). Přitom v původním návrhu reformy veřejných rozpočtů z prosince 1992 se píše: „Významnou součástí reformy veřejných financí bude daňová politika. Vláda po celé čtyřleté období nebude zvyšovat celkové daňové zatížení a bude stabilizovat daňovou kvótu na úrovni roku 2000.“ V roce 2000 činila složená daňová kvóta 33,5 % HDP.
Obr.: Složená daňová kvóta (v % HDP)
Zdroj: Patria Finance |
Celkové zdanění v české ekonomice měřené daňovou kvótou je ve srovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrné (zde by se dala vést polemika typu „mezi slepými jednooký králem“). Závažnějším problémem je nevhodná struktura daňového systému spoléhajícího v nezvykle velké míře na přímé daně. Nicméně je evidentní, že vláda nesplnila svůj slib o nezvyšování daňové zátěže, měříme-li jí složenou daňovou kvótou po konsolidaci vládního sektoru. Nápravu by měl přinést až příští rok, kdy by měly vstoupit v platnost změny ve zdanění příjmu fyzických osob a dále klesnout sazba daně z příjmu právnických osob. Daňová kvóta by se tak měla vrátit zhruba na úroveň roku 2002.