Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer, tedy v noci na neděli našeho času, 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, "počínaje tou největší". Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Íránské revoluční gardy podle Reuters uvedly, že pokud Trump splní své hrozby, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.
"Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší," uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.
Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměstí Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 MW) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 MW). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 MW.
Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která "patří Spojeným státům a režimu v regionu". Neupřesnil přitom, jaký "režim" má na mysli.
Íránské revoluční gardy o několik hodin později uvedly, že pokud USA skutečně zaútočí na elektrárny, Teherán Hormuzský průliv kompletně uzavře, zcela zničí společnosti s americkými akciemi a energetická zařízení v zemích, kde se nacházejí americké základny, pro ně budou legitimními cíli.
Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.
Britská vojenská námořní služba (UKMTO) o víkendu oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.
Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.
Trump v uplynulých dnech také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. "Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit," řekl Trump 11. března novinářům. "V ideálním případě to tedy neuděláme," dodal.
Média: USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně
Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy Kč), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu. Tématu si média všímají s odkazem na analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT). Částka podle IWCT vychází z údajů Pentagonu, podle nějž první týden konfliktu stál zemi 11,3 miliardy dolarů. Částka narůstá podle portálu o 11.574 dolarů za sekundu a 41,6 milionu dolarů za hodinu. Odhad podle RBC ale nemusí zahrnovat další výdaje, jako je nasazení vojáků a náhrada vybavení, kvůli čemuž by celková čísla mohla být vyšší.
Deník The Washington Post (WP) ve čtvrtek s odvoláním na nejmenovaného člena vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa informoval, že Pentagon usiluje o získání dodatečných 200 miliard USD na válku. Částka by přitom podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha nemusela být konečná. Požadavek by se ale podle WP mohl setkat s odporem demokratů i některých republikánů, protože válka je nepopulární.
List The Wall Street Journal napsal, že někteří Trumpovi poradci podporují rychlé ukončení konfliktu kvůli rostoucím cenám ropy. Panují také pochybnosti o íránské jaderné hrozbě, protože šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová ve středu řekla, že schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena při úderech z loňského června a že Teherán se ji posléze nesnažil obnovit. Izrael a Spojené státy právě hrozbou získání jaderné zbraně zdůvodňují vzdušné údery, které proti Íránu provádějí od 28. února.