Finanční trhy dospěly k přesvědčení, že přichází další kolo velkého kvantitativního uvolňování ve Spojených státech. Podle očekávání by mohlo jít o injekci likvidity dosahující až 1000 miliard dolarů během dvanácti měsíců, což je dost na to, aby rozvaha Fedu vzrostla o 40 %, a také na to, aby tím byla financována velká část rozpočtového deficitu příštího roku. Není tedy divu, že dolar oslabuje, roste cena zlata a posilují akcie.
Uvolnění monetární politiky v rozvinutých ekonomikách ale představuje významné problémy pro rozvíjející se ekonomiky, které nyní monetární uvolnění nechtějí a ani nepotřebují. Zkušenost z minulosti naznačuje, že monetární nezávislost vyhlásit nemohou. Nedávný výzkum MMF ukazuje, že monetární uvolňování zemí G4 se v minulosti vždy téměř úplně přelilo do rozvíjejících se ekonomik, ať již to potřebovaly nebo ne.
Zda tyto vazby budou nadále pevné, je nyní, kdy na sebe monetární uvolnění bere formu injekcí likvidity, otázkou. Je možné, že vyšší nákupy dluhopisů ze strany Fedu jednoduše vyústí ve vyšší objem likvidních rezerv bankovního sektoru Spojených států s nulovým vlivem na zahraniční měny. To se dělo během posledních deseti let v Japonsku, kdy likvidita poskytnutá ze strany Bank of Japan zůstala v domácím bankovním systému. V současném prostředí se ale zdá pravděpodobnější, že vyšší nabídka dolarů povede k oslabení této měny. To je obvykle hlavní kanál, jehož prostřednictvím je monetární uvolnění přeneseno do rozvíjejících se ekonomik.
Podle výzkumu MMF obvykle dochází k tomu, že ceny akcií v Asii a Latinské Americe po přelití likvidity ze zemí G4 rostou. Míra tohoto růstu je ale částečně dána měnovou politikou v jednotlivých ekonomikách. Většina z nich bude pravděpodobně intervenovat tím, že zvýší objem prodejů domácích měn za dolary. Část může být sterilizována, ale likvidita v domácím finančním sektoru stejně vzroste, což se nakonec projeví v cenách akcií. Může se to týkat Číny, Indie, Koreje, Taiwanu, Brazílie a Mexika. Jiné země jako Malajsie, Thajsko, Chile a Kolumbie mohou nechat své měny více posílit, akciové trhy tedy nemusí tolik vzrůst.
Vliv posunu k dalšímu kvantitativnímu uvolňování ve Spojených státech na měny a akcie rozvíjejících se ekonomik byl doposud (relativně k rozvinutým trhům) poměrně omezený. Podle některých investorů může samotné zpomalení ekonomiky USA vyvolat růst trhů v rozvíjejících se ekonomikách. Kombinace pomalého, ale pozitivního růstu ve Spojených státech a dalšího kvantitativního uvolňování by se pro akcie v rozvíjejících se ekonomikách mohla ukázat jako extrémně pozitivní.
Autorem článku je Gavyn Davies, který stojí v čele Fulcrum Asset Management a je spoluzakladatelem společnosti Prisma Capital Partners.
(Zdroj: FT)