Řecká vláda v rámci prvního roku prosazování úsporných opatření, k nimž se zavázala výměnou za přístup k úvěrové lince 110 miliard eur od EU a MMF, učinila „chvályhodný pokrok“, shrnula dnes úsilí administrativy zpráva řecké centrální banky. Výsledkem škrtů je podle nedávných dat snížení schodku řeckých veřejných rozpočtů za první tři kvartály letošního roku o více než 30 procent meziročně na 16,3 miliardy eur. Řecko však nyní podle centrální banky musí představit „přesvědčivý“ plán ekonomického růstu, aby trhy uvěřily, že země dokáže zvrátit růst zadlužení, který banka v příštím roce odhaduje na 142 procent hrubého domácího produktu (návrh rozpočtu počítá pro rok 2010 se 133 procenty HDP). Právě rostoucí tíhu státního dluhu vidí největší dluhopisový fond na světě Pacific Investment Management Co. (PIMCO) do tří let jako fatální pro schopnost země dostát svým závazkům.
„Fiskální konsolidace se nyní musí posouvat rychlejším tempem a musí se drasticky omezit plýtvání ve veřejném sektoru,“ vzkazuje centrální banka vládě, kterou vede premiér George Papandreu. Vládní návrh rozpočtu počítá pro příští rok s fiskálním schodkem 16,35 miliardy eur (7 % HDP), zatímco letošní deficit podle plánu řecké administrativy má být na úrovni 7,8 % HDP, což vyznívá jako velký kus práce se škrty ve srovnání s loňským deficitem dosahujícím téměř dvojnásobných 13,6 procenta hrubého domácího produktu.
Dnešní zpráva řecké centrální banky však nečeká, že „utahování opasků“ zůstane bez vlivu na hospodářský růst, proto letos i v příštím roce očekává pokles řecké ekonomiky. Letos by podle prognózy mělo dojít k poklesu ekonomiky o 4 procenta a k setrvání míry nezaměstnanosti nad 12% úrovni. Příští rok by pokles řecké ekonomiky měl být „méně intenzivní“ (odhad řeckého MF je -2,6 % y/y), vyplývá z dnešní zprávy.
Nutné však bude zapracovat i na straně příjmů. Podle dat z minulého týdne totiž čisté příjmy řeckého rozpočtu za tři kvartály letošního roku vzrostly o 3,6 procenta proti roku 2009, zatímco schválený návrh rozpočtu pro letošní rok počítá s 8,7% celoročním růstem. Vláda pro větší příjmy musí rozšířit daňovou bázi a ostřeji bojovat s daňovému úniky, jelikož již nemá prostor pro další zvyšování sazeb daní, aniž by uvrhla zemi do delšího období recese a poškodila tak i své příjmy, zní dnešního doporučení řecké centrální banky.
I přes všechny snahy řecké administrativy však centrální banka Řecka přiznává, že investoři zůstávají vůči řeckým dluhopisům „opatrní“. Dostupnost úvěrů Řecku do výše 110 miliard eur od mezinárodních věřitelů je přitom současnou smlouvu omezena jen do roku 2013. Poté se tato jižní země eurozóny bude muset obrátit s potřebou financování veřejných rozpočtů na standardní peněžní trhy.
Na trhu přitom stále panují obavy z opakování neschopnosti Řecka získat potřebné finance pro chod veřejných rozpočtů na dluhopisovém trhu. S ohledem na nezpomalující růst objemu řeckého státního dluhu vůči HDP. Jestliže centrální banka dnes odhadla řecký dluh v příštím roce na 142 procent HDP, tak ekonomové podle nedávné zprávy serveru EUobserver očekávají, že řecký státní dluh i přes rozpočtové škrty a zeštíhlení státní správy bude na konci roku 2013 dosahovat asi 150 procent HDP, což je nejen 2,5krát více, než povolují unijní rozpočtová pravidla, ale je to zároveň výrazně více než byla řecká dluhová zátěž v době těsně před vypuknutím dluhové krize.
Řecký premiér George Papandreu v rámci představování svého úsporného plánu vytyčil pro vládní snahy o fiskální konsolidaci cíl snížit deficit veřejných rozpočtů o 11 procent (dle dat MMF). Šéf PIMCO El-Erian, který pro MMF 15 let pracoval, tento cíl označil za „heroický“ a dodal, že úspěšné úpravy na fiskální straně v takovém rozměru „nikdy neviděl“. Řecko podle něho v následujících třech letech čeká bankrot, protože nebude schopné natolik snížit svou dluhovou zátěž, aby bylo schopné své závazky splácet.
Vidina bankrotu však v podání šéfa největšího dluhopisového fondu na světě není strašákem, nýbrž je v zájmu země samotné, "pokud zabrání šíření nákazy do ostatních zemí a bude proveden řízenou restrukturalizací a přeceněním (dluhu), aby zachoval konkurenci.“ Jiný přístup k řešení řeckého problému podle El-Erian není příslibem ekonomického růstu ani zaměstnanosti pro další generaci stejně, jako tomu bylo v případě „ztracené dekády“ v Latinské Americe osmdesátých let minulého století.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, WSJ, EUobserver)