Aktualizováno Čína začne dotahovat "mírně uvolněnou měnovou politiku", oznámili po dnešním jednání přední představitelé vládnoucí komunistické strany. Ačkoli svou novou strategii blíže nedefinovali, analytici očekávají bezprostřední zvyšování sazeb. Ekonomové v poslední době upozorňovali na přehřívání čínské ekonomiky a příliš rychle rostoucí ceny, spojované s obavami ze vzniku bublin na trhu s aktivy.
Vláda označila stav monetární politiky od konce roku 2008 jako „mírně uvolněný“ a uvedla, že přistoupí k „pro-aktivním fiskálním opatřením a obezřetné monetární politice,“ informovala státní informační agentura Xinhua. „Zvýšení sazeb je na spadnutí – očekáváme ho ještě do konce měsíce, další budou následovat v roce 2011,“ uvedl Brian Jackson z Royal Bank of Canada. Ekonom Mizuho Securities Shen Jianguang říká, že ke zvýšení sazeb může dojít dnes nebo za týden, do konce roku by pak mohlo růst tempo posilování jüanu. Po vyšší flexibilitě kurzu renminbi volají opakovaně Spojené státy a další obchodní partneři Číny. Podle ekonoma Roubiniho je ale apreciace jüanu i ve vlastním zájmu Číny. Je přirozeným nástrojem na snižování inflace, která může přifukovat bubliny na tamním trhu, komentoval Roubini.
"Obezřetný přístup k měnové politice znamená, že ve srovnání s letošním rokem bude měnová politika v příštím roce inklinovat ke zpřísnění," řekl poradce čínské centrální banky Sia Pin, který je členem výboru pro měnovou politiku. Jinými slovy se sníží dostupnost úvěrů, jejich objem se ale bude i tak zvyšovat, i když pomaleji než dříve. Poradce řekl, že objem úvěrů by se mohl příští rok ustálit na sedmi bilionech jüanů (asi 20 bilionů Kč). Na letošní rok přitom vláda plánovala úvěry za 7,5 bilionu jüanů.
Změna obsahu čínské monetární politiky je diskutována již několik týdnů, dnešní vyjádření nejvyššího vládního orgánu, 25členného politbyro, ale podle analytiků přinese mezník v čínské politice. „Znamená to, že veškeré nástroje monetární politiky na kontrolu likvidity a inflace mohou být využity,“ komentuje Ken Peng z . „V minulosti jsme šli spíše cestou administrativních kroků, nyní bychom mohli využívat i další opatření na úpravu cen prostřednictvím úrokových sazeb,“ dodal. Upevňování měnových pravidel v kombinaci s pokračující fiskální stimulací umožní zemi udržet si tempo ekonomického růstu okolo 9 procent, domnívá se Lu Ting z Bank of America-Merrill Lynch. Ve třetím kvartále rostlo HDP Číny o 9,6 %.
„Čína nemá důvod obávat se o světovou poptávku, místo toho je hlavní prioritou omezení inflace a přehřívání ekonomiky. Inflace je v současnosti hlavním problémem, kdy v říjnu rostly spotřební ceny meziročním tempem 4,4 procenta a ještě rychlejší růst se očekává za listopad. Ačkoli se rychlý růst cen týká převážně potravin, inflační tlaky se projevují i na ostatních trzích včetně komodit. Čína letos v říjnu zvýšila sazby poprvé od roku 2007 a v listopadu nařídila bankám navýšit rezervy. V upevňování měnových pravidel však zaostává za ostatními zeměmi v regionu, z nichž Jižní Korea zvýšila letos sazby dvakrát, Malajsie a Thajsko třikrát a Indie dokonce v šesti fázích.
Finanční trhy na oznámení záměru čínských úřadů nijak zvlášť nereagovaly. V posledních měsících burzy nejen v Číně po zprávách o zpřísňování měnové politiky často oslabily, teď se ale více soustředí na to, že Čína vykazuje silný hospodářský růst.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, čtk)