Myšlenka umožnění bankrotů jednotlivých států USA si u amerických zákonodárců zatím příliš podpory nezískala. Tato forma řešení problémů vysoce deficitních státních rozpočtů je v poslední době předmětem diskuze a podle některých jediným možným východiskem. V případě poskytnutí „bankrotové ochrany“ by mohl stát s pomocí federální vlády podstoupit ozdravnou kůru, schválení takového řešení by však vyžadovalo změnu ústavy a tedy silnou podporu zákonodárců, která zatím zřejmě chybí. „Ačkoli umožnění bankrotu států se může jevit jako atraktivní alternativa k přímé finanční pomoci, pojí se s tímto přístupem vážné konstituční a politické obavy,“ komentuje návrh Lamar Smith, předseda justičního výboru dolní komory Kongresu.
Americké státy se musejí vypořádat s nakumulovanými rozpočtovými schodky, které silně nabobtnaly v důsledku recese, finanční krize navíc zhoršila situaci v důchodových systémech. Rozpočty veřejných penzijních fondů vykazují hluboké mezery a fondy se již roky potýkají s chronickou podkapitalizovaností, jak uvedl bývalý šéf jednoho z nich, Orin Kramer. Tato kombinace zpráv vedla v posledních týdnech k hlasitým projevům některých analytiků, podle nichž se problémové státy bez finanční pomoci neobejdou a některým hrozí default.
Například profesor financí na School of Management Joshua Rauh označuje nedostatky v penzijních fondech za „skrytý dluh“. Ten „nakonec donutí státy vybírat si mezi samými špatnými možnostmi, jimiž je zhoršení veřejných služeb, navýšení daní, krácení benefitů veřejných zaměstnanců, režim nesplácení závazků a požádání o federální pomoc“. Podle Smithe není jasné, zda má Kongres ústavní pravomoc k tomu, aby státům povolil bankrotový režim vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé státy považovány za suverénní. „Problémem také je, že možnost státního bankrotu může ve skutečnosti povzbudit státy k prohlubování dluhu s vědomostí toho, že mohou svůj dluhu později v rámci bankrotového režimu restrukturalizovat,“ míní republikán Smith.
Podle Matta Fabiana, šéfa Municipal Market Advisors, by státní bankroty způsobily zmatek na křehkém trhu s municipálními dluhopisy, jelikož investoři by v takovém případě museli přehodnocovat riziko. Úrokové sazby u dluhopisů s dlouhodobou splatností by pak mohly vzrůst o 10 až 20 procent, odhaduje Fabian.
Kramer, který je vlivnou persónou demokratů a dlouhodobým kritikem účetnictví veřejných penzijních fondů, říká, že státy čelí nákladovým tlakům zejména ze strany penzí, ale také zdravotního a sociálního zabezpečení chudších, „což povede na jedné straně k prodejům aktiv a privatizacím, na straně druhé k ještě smutnější skutečnosti a to rozpadu záchranné sítě kvůli neschopnosti ji financovat“. V rozpočtech veřejných penzijních fondů v USA podle něj chybí 2,5 bln. USD.
(Zdroj: FT, CNBC, Bloomberg)