Americká ekonomika není v takovém stavu, aby vydržela požadavek republikánů na omezení vládních výdajů o 61 miliard dolarů v roce 2011 bez vážného rizika opětovného pádu do recese, varují ekonomové . Takový požadavek podle Aleca Phillipse sníží hospodářský růst o 1,5 až 2 procenta ve druhém a třetím čtvrtletí roku. Zpráva slouží jako jeden z nástrojů boje mezi republikány a demokraty o rozsah rozpočtových škrtů v letošním roce. nyní předpovídá pro druhé a třetí čtvrtletí anualizovaný růst HDP o 4 procenta, výše nastíněný dopad by jej tak mohl celý vymazat.
Zatímco výše uvedený scénář je argumentem pro demokraty proti republikánským požadavkům na masivní úspory, proti jejich rétorice, že kompromisní varianta úspor v rozsahu 25 miliard dolarů bude mít na ekonomiku dopad jen marginální, hovoří stejná zpráva, která jej spočetla na kvartání jedno procento HDP ve 2Q a 3Q. „Na základě úsporných kroků vlády v letech 1995 a 1996 můžeme odhadnout celkový denní negativní dopad na ekonomiku Spojených států v rozsahu osmi miliard dolarů,“ uvedli dále ekonomové banky.
Rozpočtové škrty jsou součástí střetu mezi republikány a demokraty a (ne)navýšení dluhové hranice země. Bez schválení v Kongresu americké ministerstvo financí může emitovat dluh do stávajícího limitu 14,3 bilionu dolarů. Ten bude podle projekcí MF dosažen v prvním či druhém čtvrtletí letošního roku.
Bitvu o dluh a rozpočet doprovází také bitva o trh práce, na které konzervativní republikání prosazují omezení moci odborů a podpory nezaměstnaných a výplat ve prospěch státních zaměstnanců. Republikánští guvernéři Walker či Christie tlačí na reformu rozpočtových pravidel ruku v ruce s reformou trhu práce, která podle nich musí souběžně ulevit nákladové straně centrálního rozpočtu, demokraté v čele s Marke Millerem varují před dopadem změny „fundamentálního charakteru USA a státní pomoci“ na celou generaci společnosti. A jak už to bývá, s podporou veřejných průzkumů mezi lidmi v zádech (61 % proti reformě trhu práce, 53 % proti omezení benefitů veřejných zaměstnanců).
Dluh Spojených států ke konci roku 2010 překonal hranici 14 bilionů amerických dolarů úrovní 14,02 bio. USD, kam narostl z 13 bio. USD reportovaných k 1. červnu 2010. Přiblížil se hranici 14,294 bio. USD, kterou podepsal v únoru prezident Obama jako hranici, do které se Spojené státy mohou zadlužovat. Pokud tato hranice nebude Kongresem navýšena, pro federální vládu to znamená, že bude muset zastavit další vypůjčování si a mohlo by to znamenat selhání části dluhu. „Nechceme odstřelit americkou vládu, ale chceme takové výdajové škrty, aby nepokračovalo další a další navyšování dluhové hranice USA,“ uvedla republikánská reprezentantka v Kongresu za Minnesotu Michele Bachmann. Lindsey Graham, republikánský senátor, připomíná, že poslední volby byly o požadavku skutečné změny, požadavku, aby se Spojené státy vydaly jinou cestou, než Řecko. „Nenavýšení dluhové hranice bude bezesporu tvrdým zásahem americkým dluhopisům a poukázkám ministerstva financí. To bude velmi špatné pro pozici USA ve světě. Je to ale příležitost, jak přimět vládu, aby změnila svou strategii výdajů, uvedl již v lednu Graham s tím, že nebude hlasovat pro zvýšení dluhového limitu, pokud plán výdajů neklesne zpět na úroveň roku 2008.
(Zdroj: , Bloomberg, CNBC, ABC News, CBS, NBC)