Spojené státy zůstanou největší ekonomikou světa po hodně dlouhou dobu, v mnoha směrech představují centrum světového ekonomického systému. Platí to například o jejich vazbě na asijské ekonomiky i o vztazích s Evropou. Pro CNBC to uvedl Lawrence Summers, emeritní prezident z Harvard University. Síla USA leží i na významu jejích společností, nic na tom nemění ani fakt, že jejich produkce je někdy přesunuta do zahraničí. „Neznamená to, že nemáme problémy. Pokud je ale porovnám s problémy v Evropě, Japonsku, nebo s komplikacemi spojenými s rychlým růstem rozvíjejících se ekonomik, je patrné, že my máme skutečné výhody,“ uvedl ekonom. Mezi slabé stránky USA zařadil systém vzdělávání a práci vládního sektoru.
Summers se rovněž nedomnívá, že by ekonomiku Spojených států mohly vyčerpat vojenské konflikty, ve kterých se angažuje, a s nimi spojené výdaje. Nacházejí se totiž v rozdílné situaci, než byla Velká Británie, na níž negativně dolehla první a druhá světová válka a následně došlo ke ztrátě jejího výsadního postavení v globální ekonomice.
Ekonom se krátce věnoval i situaci v Japonsku. Zemětřesení podle něho „přidá na komplexnosti snahám o dosažení ekonomického oživení“ v této zemi. Paradoxně ale může dojít i k tomu, že proces obnovy poničeného majetku o něco zvýší HDP, jako tomu bylo při předchozím velkém zemětřesení. „Je to však tragédie, kterou Japonsko určitě nepotřebovalo,“ řekl Summers.
Ekonom se obává inflačních tlaků v Asii, růst cen se podle něho dostává do popředí problémů finančního světa. „Rozhodnutí o stabilizaci kurzu je zároveň rozhodnutím o vytváření domácí měny, což má vliv na inflaci,“ uvedl Summers ohledně měnové politiky některých rozvíjejících se zemí.
Ohledně vývoje globální ekonomiky ekonom řekl: „Je spojen s velkou nejistotou. Přesto si zachovávám relativní optimismus, protože se domnívám, že rozvíjející se ekonomiky mají dost energie a v USA začínají růst spotřebitelské a podnikové výdaje.“ V systému tak je „určitá kapacita“ pro reakci na případnou další krizi.
(Zdroj: CNBC)