Greekdefaultwatch přináší seznam deseti překvapujících faktů o řecké ekonomice:
1. HDP Řecka se nyní nachází na úrovni roku 2004, jeho návrat na předkrizové úrovně bude trvat asi deset let.
2. Příjmy z turismu klesly od roku 2000 o 28 %. Analytici sice na tento sektor, co se týče růstu ekonomiky, spoléhají, v roce 2000 ale generoval příjmy ve výši 10 miliard eur, deset let poté příjmy dosáhly jen 9,6 miliard eur, což představuje 4,5% pokles. Pokud zohledníme inflaci, došlo k 28% poklesu, který odráží strukturální nedostatky řeckého odvětví turismu. Ty souvisejí hlavně s tím, že se orientuje na získávání více turistů, kteří utrácejí méně peněz.
3. Čisté exporty z lodní dopravy, která představuje další významné exportní odvětví, klesly od roku 2000 o 27 %. V roce 2000 jeho příjmy činily 4,5 miliard eur, v roce 2010 to bylo 4,5 miliard eur – to představuje po započítání inflace uvedený pokles.
4. Pokud by bylo zaplaceno 40 % daňových nedoplatků, pokrylo by to celý rozpočtový deficit roku 2011.
5. Zaměstnanci ve státních podnicích berou ve srovnání se soukromými podniky dvakrát vyšší mzdu. Podle ministerstva financí dosahovala jejich průměrná mzda v roce 2008 38.287 eur, v soukromém sektoru to bylo 19.147 eur. U některých státních podniků byl rozdíl ještě vyšší.
6. Podle průzkumu Transparency International dalo v minulém roce úplatek 18 % řeckých domácností, evropský průměr dosahuje 5 %. Řecko tak leží, co se týče uplácení, na stejné úrovni jako Nigérie nebo Pákistán.
7. Pokud k veřejnému dluhu přidáme dluh soukromého sektoru, lze tuto celkovou zadluženost Řecka ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi považovat za nízkou. Jeho problém totiž představuje jen dluh veřejný.
8. Řecký dluh byl vytvořen zejména v 80. a na počátku 90. let. V roce 1980 činil podíl veřejného dluhu na HDP pouhých 22 %, v roce 1993 to bylo 98 % a na této úrovni zadlužení Řecko zůstalo asi deset let. Krize pak přinesla jeho další růst.
9. V roce 1980 byl vládní sektor relativně malý – vládní výdaje dosahovaly 24 % HDP. Do roku 1990 ale vzrostly na 45 % HDP, poté dále rostly na 51 % v roce 2009. Řecká vláda si dala za cíl snížení tohoto poměru zpět na 45 % do roku 2015.
10. V roce 1978 dosahoval HDP na hlavu úrovně, která ležela jen 5 % pod evropským průměrem měřeným na základě parity kupní síly. V roce 2000 ale tato mezera dosahovala již 30 %. Řecko bylo blíže Evropě, když vstupovalo do Evropského hospodářského společenství, pak jeho relativní životní standard upadal a Řecko za Evropou stále více zaostávalo.
(Zdroj: Greekdefaultwatch)