Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Trichet o budoucnosti, která čeká Evropu

Trichet o budoucnosti, která čeká Evropu

27.12.2011 15:13

Kdykoliv lidé hledají ospravedlnění evropské integrace, cítí pokušení dívat se dozadu. Zdůrazňují, že evropská integrace vyhnala ze starého kontinentu strašáka války. A ona skutečně zajistila nejdelší období míru a prosperity, jaké Evropa za posledních mnoho staletí poznala.

Ačkoliv je však tento úhel pohledu naprosto správný, zároveň není úplný. Dnes existuje stejně mnoho důvodů usilovat o „stále těsnější unii“ v Evropě jako v roce 1945 a tyto důvody jsou zaměřené výhradně kupředu.

Před pětašedesáti lety bylo rozvrstvení globálního HDP takové, že Evropa měla pro svůj jednotný trh jeden jediný vzor: Spojené státy. Dnes však Evropa čelí nové globální ekonomice, kterou překonfigurovala globalizace a rozvíjející se ekonomiky v Asii a Latinské Americe.

Je to svět, v němž mají úspory z rozsahu a sítě inovací větší význam než kdykoliv předtím. Do roku 2016 – tedy již velmi brzy – můžeme očekávat, že HDP v eurozóně klesne co do parity kupní síly pod úroveň Číny. Ekonomiky Číny a Indie by dohromady mohly být zhruba dvakrát větší než ekonomika eurozóny. V delším časovém horizontu pak bude celkový HDP států skupiny G-7 zastíněn rychlým růstem v hlavních rozvíjejících se ekonomikách.

Evropa se tedy musí potýkat s novou geopolitickou krajinou, kterou tyto rozvíjející se ekonomiky hluboce přetvářejí. V této nové globální konstelaci je evropská integrace – hospodářská i politická – klíčovým předpokladem dosažení trvalé prosperity a vlivu.

Stejně jako jednotlivci ve společnosti jsou také země eurozóny nezávislé a současně navzájem provázané. Mohou jedna druhou pozitivně i negativně ovlivňovat. Dobré vládnutí vyžaduje, aby jednotlivé členské státy i instituce EU plnily své závazky.

Za prvé a především musí mít všechny země eurozóny zameteno před vlastním prahem. To předpokládá zodpovědné hospodářské politiky v podání vlád a také přísný vzájemný dohled na tyto politiky – nejen na politiky fiskální, ale i na opatření dotýkající se všech aspektů ekonomiky – ze strany Evropské komise a členských států.

Ve společnosti mohou instituce zajišťující vymáhání zákona nakonec občana donutit, aby dodržoval pravidla. V eurozóně byl naopak rámec založený na sledování a sankcích až do nejnovějších rozhodnutí závislý na tom, zda budou státy, které se dopustily prohřešku, ochotné se podřídit.

Co se však dá dělat, pokud členský stát nemůže splnit své sliby? Pro země, které ztratí přístup na trhy, je poskytnutí pomoci za předpokladu splnění náročných podmínek oprávněné. Země si zaslouží příležitost napravit situaci samy a obnovit stabilitu.

Tento přístup má nicméně jasně definované limity. Pro země, které trvale nesplňují vlastní hospodářské cíle, se tedy nyní plánuje druhá fáze. Během této druhé fáze by úřady v eurozóně hrály mnohem hlubší a autoritativnější roli při formulování rozpočtových politik jednotlivých zemí.

Tím bychom odstranili současný rámec, který ponechává všechna rozhodnutí v rukou dotyčné země. Místo toho by bylo nejen možné, ale v některých případech i povinné, aby evropské úřady dělaly přímá rozhodnutí.

Zavedení této myšlenky do praxe zároveň předpokládá přijetí nového konceptu suverenity vzhledem ke složité provázanosti, která dnes mezi státy eurozóny existuje. V konečném důsledku je však v zájmu všech občanů eurozóny, aby se tyto změny provedly.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že v Evropě budoucnosti vznikne nějaký nový typ institucionálního rámce. Jak by mohl vypadat? Bylo by příliš smělé předpokládat, že se jednoho dne vytvoří ministerstvo financí EU?

Případné budoucí evropské ministerstvo financí by dohlíželo na sledování fiskálních politik i politik na podporu konkurenceschopnosti a tam, kde to bude nutné, by předepisovalo „druhou fázi“. Kromě toho by vykonávalo obvyklé exekutivní povinnosti související s dohledem a regulací finančního sektoru EU. A konečně by zastupovalo eurozónu v mezinárodních finančních institucích.

Nedávné události jen posílily argumenty pro prosazování tohoto přístupu. Vedoucí evropští představitelé diskutují o změně smluv tak, aby na úrovni EU vzniklo silnější hospodářské řízení, a i sami občané eurozóny volají po kvalitnějším dohledu nad finančním sektorem. Kromě toho vím, že naši partneři ve skupině G-20 pohlížejí na Evropu při hledání řešení jako na celek, nikoliv jako na jednotlivé členské státy. Stále více se tedy zdá, že by bylo příliš smělé neuvažovat někdy v budoucnu o zřízení evropského ministerstva financí.

Ministerstvo financí EU by však tvořilo jen jednu složku budoucího institucionálního rámce Evropy. Lze si představit, že jakmile se začnou různé prvky suverenity sdílet, mohl by se z Evropské rady vyvinout Senát EU, přičemž z Evropského parlamentu by se stala dolní komora. Stejně tak by se Evropská komise mohla stát exekutivou a Evropský soudní dvůr by převzal roli soudní moci EU. Vzhledem k dlouhým a hrdým dějinám evropských zemí navíc nepochybuji o tom, že v budoucí Evropě bude hrát významnou roli „subsidiarita“ – dokonce o mnoho významnější než v současných modelech federace.

Moje názory jsou osobními názory evropského občana. Budoucnost Evropy spočívá v rukou jejích demokracií, v rukou evropského lidu. O tom, kterým směrem se má Evropa vydat, rozhodnou naši spoluobčané. To oni jsou pány. Ať už však evropské instituce získají jakoukoliv podobu, je k tomu nutná skutečně celoevropská veřejná debata.

Jako Evropané se hluboce ztotožňujeme se svými národy, tradicemi a dějinami. Jsou to evropské kořeny. Zároveň však potřebujeme víc roztáhnout své větve.

Dnes bychom se tedy neměli ohlížet zpět. Musíme hledět kupředu – na příležitosti ke společnému zlepšení a na potenciál všech zemí být silnější a lépe prosperovat v dobře fungující unii.

Autorem textu je Jean-Claude Trichet, který byl prezidentem Evropské centrální banky (2003-2011) a prezidentem Francouzské centrální banky (1993-2003). V současnosti je členem Rady ředitelů Banky pro mezinárodní platby.

Copyright: Project Syndicate, 2011.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.07.2025
9:45Víkendář: Evropa nepotřebuje datová centra ve velkém, zaměřit by se měla na aplikace umělé inteligence
18.07.2025
22:03Rekordní S&P 500 a Nasdaq, ale propad Netflixu kazí optimismus  
17:14Bank of America: USA už investory tolik nelákají. Tvoří se tam bublina
15:45Kdysi Fink označil Bitcoin za pračku peněz, teď si mne ruce. BlackRock eviduje masivní příliv do kryptoměnových ETF
14:59Další verze americké výjimečnosti
13:39Celní dohoda s USA bude podle Merze nesymetrická, jednání vrcholí
13:24Perly týdne: Zvedají se celní inflační tlaky, umělá inteligence se začne ukazovat v ziscích
13:23Saab těží ze zbrojního boomu. Ve 2Q překonal odhady a navýšil celoroční výhled
12:30Stát zaplatí firmě KHNP za dva bloky Dukovan 407 miliard a 15 miliard za palivo
10:41Akcie Netflix i přes silné výsledky doplácejí na prémiovou valuaci  
10:25Akcie pokračují v růstu před spotřebitelskou důvěrou a holubičím komentářem z Fedu  
10:10M2C oznámila kontakt, který má zvýšit příjmy z trhů západní Evropy o dvě třetiny
9:14Netflix šlape na plyn: Rekordní zisky, vylepšený výhled i nové hity
8:54Rozbřesk: Zdražování potravin zůstává v Česku nadprůměrné
8:49ČEZ plánuje SMR v Temelíně, Meta pokračuje v náboru AI expertů z Applu a futures jsou v zeleném  
6:43Velká dohoda s Čínou? Trumpův obrat u Nvidie k ní možná otevírá dveře
17.07.2025
22:02Dynamické pokračování trendu na indexech v USA  
17:23Traders Talk: Trhy se třesou s Powellovou židlí, volatilita nahrává bankám a ASML jako skrytá šance
17:14Vítězí obrana, prohrávají zemědělci a příroda, hodnotí rozpočet EU server Politico
16:27Uber a Lucid spojují síly, chtějí zaplavit svět autonomními taxíky. Akcie automobilky prudce rostou

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data