Španělské banky potřebují navýšit rezervy o dalších 50 miliard eur, více než polovina realitních pohledávek je nedobytná

Španělské banky budou potřebovat kvůli své angažovanosti v realitním sektoru navýšit rezervy na ztrátové investice o dalších 50 miliard eur (1,29 bilionu Kč). Uvedl to v rozhovoru pro list Financial Times nový ministr hospodářství Luis de Guindos. Za klíčové pokládá to, aby banky ozdravily své rozvahy bez toho, aby zatížily státní pokladnu. Dodatečné prostředky si tak budou muset obstarat samy bez pomoci vlády. Podle ministra je většina z nich schopná si tuto částku zajistit v příštích letech z vlastního zisku.

Uvedených 50 miliard, které představují zhruba 4 procenta španělského HDP, je více, než banky očekávaly. Někteří analytici dokonce spekulovali, že vítěz parlamentních voleb, Lidová strana pod vedením Mariana Rajoye půjde cestou založení obří státem dotované „špatné banky“, pohlcující nedobytné pohledávky po vzoru irské NAMA (National Asset Management Agency). Nápadu však oponovaly velké španělské bankovní domy jako Santander a BBVA s tím, že dokážou vlastní problémy vyřešit bez státní pomoci a že slabší zástupce trhu lze v případě nutnosti podrobit převzetí silnějšími konkurenty. Touto cestou se nová vláda vydává a ministr de Guindos již naznačil potřebu dalšího kola konsolidace tamních problémových spořitelen.

Podle centrální banky Bank of Spain činí investice španělských bank do realit 338 miliard eur, z toho špatné úvěry a toxický majetek činí 176 miliard eur. Banky již musely na žádost Bank of Spain vytvořit rezervy na 30 procent této částky a trhy nyní spekulují, že budou nuceny své rezervy navýšit až na polovinu této částky.

Španělsko patří k zemím, které mají v eurozóně v současné době největší problémy. Země sice nebyla nucena žádat o mezinárodní finanční pomoc, výsledky zátěžových testů evropských bank ale potvrdily, že s malými španělskými spořitelnami je stále spojeno vysoké riziko. Vláda již zasáhla, ať už poskytnutím finanční injekce či znárodněním, v sedmi případech finančních institucí, což ji zatím stálo 21 miliard eur.

Ministr financí, který před kolapsem Lehman Brothers v roce 2008 působil jako její šéf pro oblast Pyrenejského poloostrova, uvedl, že reformy finančního sektoru patří mezi její hlavní priority. To by však mohlo znamenat, že vláda bude muset do problémových ústavů napumpovat více hotovosti. Země se nyní pohybuje na pokraji druhé recese za dva roky a minulý týden uvedla, že rozpočtový deficit za rok 2011 bude vyšší, než očekávaných osm procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost v zemi činí 21 procent a je nejvyšší za 15 let.

(Zdroj: FT, čtk)