Averze vůči riziku má v poslední době jednoznačného beneficienta. Není jím zlato, ani konzervy lančmítu, ale hotovost. Nic neřešící výsledek řeckých voleb spolu se zpomalováním čínské ekonomiky a chabým výkonem té americké neposkytují prostor pro přílišný optimismus, a tak se řada velkých investorů a jejich poradců rozhodla, že jedinou rozumnou pozicí v současných neklidných dobách je držet peníze.
„Dnes stačí pokles burzy o několik procentních bodů a už se začínají ozývat hlasy požadující více akomodace, uvolnění a stimulace. Je udivující kolik investorů stále věří, že dodatečná likvidita vyřeší problémy s dluhem eurozóny,“ tvrdí Charles Biderman, výkonný ředitel konzultantské firmy TrimTabs Investment Research. Už několik týdnů svým klientům, včetně velkých institucionálních investorů, radí držet 100 % portfolia v hotovosti. Tisknutí peněz podle Bidermana problém platební neschopnosti dlouhodobě nevyřeší. Se svým názorem není sám.
Floridská společnost Cumberland Advisors spravující kolem 1500 účtů udržuje klientům 10 % až 20 % vkladů v hotovosti jako „dočasné pozice“. Podle měsíčně aktualizovaného průzkumu, který mezi 260 investory provádí Bank of America/Merrill Lynch, průměrná úroveň hotovosti v portfoliích vzrostla ze 4,7 % v květnu na 5,3 % v červnu, což nejvíc od začátku dluhové krize v Evropě.
Již několik let se na trzích opakují stejné scény. Fiskální či bankovní krize v nějaké části světa, nejčastěji v Evropě nebo Spojených státech, vyvolá panické reakce. Vlády a centrální banky odpoví záchrannými balíky a zaplaví trhy likviditou. Následná euforie a vzestup cen akcií ale zpravidla netrvá dlouho (v poslední době je stále prchavější), jelikož problém zůstává nevyřešen. A tak se začíná znovu.
Spekulace o další intervenci vyvolal začátkem června šéf Fedu Ben Bernanke. Někteří očekávají, že americká centrální banka by po dvoudenním zasedání ve středu mohla oznámit další opatření na podporu likvidity a důvěry na trzích. „Co se stane, až manipulace trhy ze strany velkých centrálních bank přestane fungovat?“ ptá se Biderman.
Samozřejmě ne všichni na akcie zanevřeli. Erik Weisman z bostonského fondu MFS Investment Management, který spravuje aktiva v hodnotě 268 mld. USD, považuje akcie v porovnání s dluhopisy z dlouhodobého hlediska pořád za levné. I podle něj však existuje riziko „ příliš brzkého nástupu do pozice“. Hotovosti se Weisman také nestraní: „Pokud máte pochybnosti, je zde mnoho daleko horších investičních možností.“
Podobně opatrný přístup zachovávají firmy. Podle nedávné studie amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum se hotovostní pozice amerických společností v letech 2009-2010 pohybovaly na úrovni 1,86 % jejich aktiv. Mezi roky 1998 a 2000 to byla nula. Hromadění hotovosti korporacemi začalo v polovině uplynulé dekády, přičemž kombinace finanční a dluhové krize tendenci ještě prohloubila. Třeba společnosti na účtech zahálí 100 mld. USD. Ruský ropný těžař Surgutněftěgaz drží v hotovosti 25 mld. USD (víc než je jeho současná tržní kapitalizace). Z toho však běžný občan nijak velkou radost nemá, jelikož křečkující firmy neinvestují do nových továren, kanceláří, vrtů či produktů, což znamená, že i méně najímají.
„Lidé jsou traumatizováni krizí z roku 2008 a nechtějí prodělat,“ tvrdí Jeffrey Gundlach, šéf fondu DoubleLine Capital spravujícího aktiva za 35 mld. USD.
Po krachu Lehman Brothers se hodnota finančních aktiv, včetně akcií, dluhopisů a měn, globálně propadla o 50 bilionů USD.
(Zdroje: Reuters, Vedomosti, AP)