Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Gross: Roky vysokých výnosů akcií na úkor práce končí. Od Evropy ruce pryč!

Gross: Roky vysokých výnosů akcií na úkor práce končí. Od Evropy ruce pryč!

7.8.2012 12:52
Autor: Redakce, Patria Online

Dlouhodobý vývoj od roku 1912 ukazuje, že návratnost akcií upravená o inflaci dosahuje 6,6 %. Analytici i investoři by se nyní měli ptát, jak může být tato návratnost dosažena i v budoucnu. Kult akcií totiž postupně umírá. Pokud se podíváme na posledních deset, dvacet či třicet let, zjistíme, že dlouhodobé vládní dluhopisy byly bezpečnější a navíc i výnosnější investicí.

Následující graf ukazuje dlouhodobou návratnost akcií a porovnává ji s dluhopisy.

gross1

 

Dlouhodobá návratnost akcií ve výši 6,6 % (někdy nazývaná podle profesora financí Jeremyho Siegela Siegelova konstanta) ale s ohledem na fundament budí dojem Ponzi schématu. Růst reálného HDP totiž v dlouhém období dosahuje jen 3,5 %. Jak tedy může jeden segment ekonomiky - akcionáři - soustavně získávat na úkor ostatních? Pokud by podobný stav trval dalších sto let, patřilo by akcionářům veškeré bohatství světa!

Ti, kteří stále věří kultu akcií, se ovšem nadále obracejí k minulému vývoji. Jeden z důvodů, proč si akcie vedly dříve tak dobře, ukazuje druhý graf. Jde o podíl reálných mezd k HDP:

gross2

 

Od počátku 70. let podíl mezd na HDP klesá. Máme tedy za sebou 40 let, během kterých kapitál získával na úkor práce, což bylo do značné míry odrazem rostoucí globalizace a tlaku levné pracovní síly z rozvíjejících se ekonomik. K tomu klesaly daně ze zisků a není proto překvapující, že akcie byly schopny nabízet návratnost o 3 % vyšší, než byl růst HDP.

Dlouhodobé americké vládní dluhopisy nyní vynášejí 2,55 %. Předpoklad vysoké budoucí návratnosti na dluhopisových trzích je tak ještě méně rozumný než u akcií. Dejme tomu, že dluhopisy budou generovat 2% návratnost a akcie 4% nominální návratnost. Diverzifikované portfolio tedy přinese asi 3% návratnost, v reálném vyjádření návratnost nulovou. Siegelových reálných 6,6 % je historickou hříčkou přírody, mutací, kterou naše generace již nespatří. Penzijní fondy i vládní rozpočty ale pracují s mnohem vyššími čísly. Jeden z největších amerických státních penzijních fondů ve svých předpokladech pracuje s reálnou návratností diverzifikovaného portfolia ve výši 4,75 %. Pokud je jeho velká část tvořena dluhopisy s výnosem 1 – 2 %, akcie by musely vynášet v reálném vyjádření 7 – 8 %. To je velmi nepravděpodobné.

Pro náruživé investory mám přesto jednu radu: držet ruce od Evropy! Rozpočtové programy ve své současné podobě nejsou udržitelné a snahy ukončit dluhovou krizi jsou, a budou, bezvýsledné. Podstatné je, že cílem evropských politiků je získat peníze od soukromého sektoru, protože je budou na provoz evropské ekonomiky potřebovat. Čelí totiž bezprecedentnímu růstu rizikových spreadů a snižování ratingů, které „téměř zaručují, že problémové země se bez vnější pomoci již neobejdou.

Pozornost investorů přitom odvádějí stovky miliard eur na pomyslných fiskálně-politických účtenkách, sliby jsoucí do hlavních titulů médií, a zapomíná se na to, že ve skutečnosti jde o jejich biliony. Dokonce i prezident levicově orientované Francie, Hollande si uvědomuje, že soukromý sektor je pro budoucí růst v EU klíčový. Ví, že bez jeho podílu, pouze jednostranné financování státem kontrolovanými bankami a centrálními bankami nevyhnutelně povede k vysokému poměru dluhu k HDP a krutému cyklu recese.

Nezdá se, že by krize ve Španělsku a Itálii měla být brzy vyřešena a investoři se soustředí na 7procentní hranici u výnosů dluhopisů těchto zemí, zatímco jim uniká to hlavní – Evropě už se možná nepodaří stlačit výnosy zpět na 4 procenta, a pokud ano, i tak by to nestačilo k ukončení veškerých finančních problémů Madridu a Říma.

Překročí-li úrok růst nominálního HDP země o procento, tak se toto procento nevyhnutelně projeví růstem poměru dluhu k HDP, a to i v případě, že by byly rozpočty primárně vyrovnané. Za současných výnosů, tempa ekonomického růstu a výše deficitů, mohou rostoucí spready přidávat každý rok 2 až 3 procenta k dluhovému poměru Španělska i Itálie. Navíc, pokud růst HDP zůstane blízko nule, oba národy se budou topit v dluzích, i pokud si na trhu budou moci půjčit jen za 4procentní úrok. Všechny snahy o pomoc včetně EFSF a ESM pak budou bez účasti soukromého sektoru marné.

Autorem je Bill Gross.

(Zdroj: Pimco, FT, CNBC)


Váš názor
  •  
    7.8.2012 13:04

    Dlouhodobá návratnost akcií ve výši 6,6 % = 3,5% (rust realneho HDP) + inflace + dividend yield. "Hricka prirody" v podpobe Siegelovy konstanty nas tedy bude provazet i nadale.
    poulicni smes
    •  
      7.8.2012 15:17

      6,6% je dle Siegela reálný výnos očistěný o inflaci a se započtenými dividendami takže zase zpět na zem
      protein
    •  
      7.8.2012 14:00

      Ross řekne cokoliv aby mu do fondu přiteklo víc peněz :). Podle něho měl byd Dow Jones někdy kolem 2007-2008 na 5000b...no a kde byl že..tak dole nebyl ani chvilkově po propadech v 2009. Tak bych si z něj moc nedělal...
      jiri123
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y