Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Zlatá éra plynu v Evropě skončila. Roste dovoz uhlí z USA

Zlatá éra plynu v Evropě skončila. Roste dovoz uhlí z USA

31.10.2012 18:11
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Evropu zcela obchází rozkvět plynárenství, který mění energetické mixy Spojených států a Asie. Starý kontinent místo toho dováží levné americké uhlí. Plyn je v Evropě v nemilosti hlavně kvůli špatně nastaveným smlouvám s dlouhodobými dodavateli a nepříznivému regulatornímu prostředí, zvýhodňujícímu obnovitelné zdroje energie.

Do roku 2017 by podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) měla spotřeba zemního plynu celosvětově stoupnout o 20 % (oproti úrovni z roku 2010). Růst by měly táhnout rychle rostoucí ekonomiky jihovýchodní Asie a Číny. Evropa by ve stejném období měla zaznamenat pokles o 1,6 %. IEA loni plynu předpověděla „zlatou éru“ s tím, že zvyšovat export by měly hlavně USA a Austrálie.

Jenže v Evropě místo plynu svítá na lepší časy starému dobrému uhlí. Konzultantská firma Sanford C. Bernstein odhaduje, že růst spotřeby uhlí letos z poptávky po plynu uzmul 3 mld. kubických stop denně, což odpovídá 7 % celkové spotřeby. Výsledkem je paradox. I když Evropa do obnovitelných zdrojů energie od roku 2004 napumpovala dvakrát víc peněz než Spojené státy (500 mld. USD v EU, oproti 250 mld. USD v USA), emise oxidu uhličitého jí vinou spalování většího množství uhlí stále rostou. Za prvních devět měsíců letošního roku v EU poskočily o 10 % výš. Břidlicový boom mezitím stlačil americké emise CO2 na dvacetileté minimum. V budoucnu se v USA počítá s dalším poklesem.

Odlišný vývoj má jednu hlavní příčinu: plyn je nyní ve Spojených státech až třikrát lacinější než v Evropě, což se podepisuje na konkurenceschopnosti průmyslu, například chemického. V Sanford C. Bernstein spočítali, že americké koncerny DuPont a Dow Chemical mají vůči svému německému rivalovi BASF kvůli levnější vstupní surovině o 8 % vyšší zisky.

Kotace kontraktu na listopadovou dodávku plynu v nizozemském terminálu Title Transfer Facility se pohybují kolem 27,5 EUR za MWh, na víc než dvojnásobku úrovně z roku 2008. Přepočteno na termální jednotky, ve kterých se obchoduje v USA, je to 10,43 USD za milion jednotek. Stejné množství plynu se nyní na amerických burzách dá pořídit za 3,7 USD. Ceny v USA za poslední čtyři roky klesly o 43 %.

Podle kalkulací agentury Bloomberg, které berou v úvahu, ceny vstupů, elektřiny a emisních povolenek, nyní německé elektrárny na plyn tratí 11,25 EUR na jedné vyrobené MWh. Odpovídající výpočet pro uhlí s dodávkou v Amsterodamu či Antverpách přináší zisk 14,22 EUR na MWh. Americké uhlí je nyní navíc o 25 % levnější než evropské. Dovoz suroviny ze Spojených států do Evropy za prvních šest měsíců vzrostl o 32 % na 34,2 mil. tun.

To se podepisuje na investičních plánech významných evropských energetik. Ty tam jsou doby, kdy chtěl ČEZ budovat paroplynové kapacity; neúspěšně dopadla jednání RWE s Gazpromem o výstavbě paroplynových elektráren v Německu. Podle zářijového odhadu švýcarské banky UBS spustí evropské energetiky do roku 2015 šestkrát větší objem uhelných výrobních kapacit ve srovnání s paroplynovými. Velkoobchodní ceny elektřiny jsou příliš nízké a nepokryjí náklady na plyn dovážený z Ruska či Norska. O jeho cenu se ostatně v posledních letech vedou pře u evropských soudů.

„Plyn je pro Evropu příliš drahé palivo. Kvůli klesající poptávce budou asi muset hlavní producenti souhlasit se změnou výpočtu ceny,“ tvrdí Thiery Bros ze Société Générale. Víc jak polovina evropské spotřeby plynu je nakupována přes dlouhodobé kontrakty navázané na cenu ropy, která v posledních čtyřech letech zdražila o 72 %.

Nejvíc pozornosti se soustředí na ruský Gazprom, který obstarává zhruba třetinu importních potřeb EU. Cenová politika ani podmínky odběru od ruského monopolisty se nelíbí řadě evropských zákazníků, kteří se neváhají s Rusy soudit. Naposledy se velkého vítězství dobyla tuzemská plynárenská společnost RWE Transgas ve sporu o podmínku take-or-pay. Ta zavazuje protistranu k placení i v případě, že neodebere stanovené minimální množství plynu. Dcera německého koncernu RWE tak podle rozhodnutí vídeňského arbitrážního soudu nemusí Gazpromu platit přes 500 milionů USD (kolem 10 mld. Kč) za nerealizovaný minimální odběr v letech 2008-2011.

S Gazpromem se takto soudí například polská PGNiG či plynárny v Litvě. „Spřáteleným“ zákazníkům typu italského Edisonu, francouzského GDF Suez, rakouského Econgas či německého EONu poskytl Gazprom slevy v rámci mimosoudního vyrovnání (i tak ale maximálně do 10 %). Menší (a ne tolik prioritní) zákazníky ve střední a východní Evropě výkonný ředitel Gazpromu Alexej Miller před několika týdny varoval, že v otázce slev na plyn „už se na nás obracet nemusí“. Rozhodnutí arbitrážního soudu je tak studenou sprchou sebevědomě vystupující management ruského monopolisty.

„Tohle je nepříjemný precedent pro Gazprom a pozitivní signál pro jeho klienty. Nelze vyloučit, že se teď strhne lavina podobných sporů se zákazníky Gazpromu,“ tvrdí Konstantin Čerepanov z moskevské pobočky UBS. Gazprom letos svým evropským klientům v rámci urovnání sporů o ceny a podmínky dodávek vrátil 2,5 mld. USD, přičemž do konce roku má uhradit ještě přes miliardu USD.

Kontrakt na dodávky ruského plynu s RWE Transgas má platnost do roku 2035 a předpokládá nákupy v objemu 9 mld. m3 ročně. Podle informací deníku Kommersant činí minimální výše odběru v rámci take-or-pay 90 % předpokládaných nákupů, tedy 8,1 mld. m3. V posledních letech Česko ani jednou nasmlouvaný objem neodebralo. Pouze v roce 2010 se dodávky přiblížily k 9 mld. m3. V krizovém roce 2009 činily sotva 7 mld. m3.

Naděje vkládané do nekonvenčních břidlicových ložisek v poslední době tlumí opatrný přístup vlád. Francie vyhlásila moratorium, nejistě vypadá situace v Česku. Nepřesvědčivé jsou také výsledky prvních testovacích vrtů v Polsku. V červnu zde ukončil průzkum americký gigant Exxon Mobil, který po dvou vrtech na východě země usoudil, že naleziště nemají dostatek plynu pro komerční využití.

„Zlatá éra plynu v Evropě skončila v roce 2008, kdy vyvrcholil růst poptávky,“ tvrdí Jonathan Stern, šéf Oxfordského institutu energetických studií. Sestupný trend podle něj zvrátí jen úplná změna komerčního a regulatorního prostředí. „Jinak budou kralovat obnovitelné zdroje,“ dodává Stern.

(Zdroj: Bloomberg, Kommersant, Moscow Times, Gazprom, OIES)


Váš názor
  •  
    1.11.2012 17:50

    Dobrý den, děkuji za podnětný komentář. Levné americké uhlí určitě podvazuje konkurenceschopnost plynu v Evropě, ale to platí i o dalších palivech. Uhlí by tak například mohlo nahrazovat i solární zdroje, které však ze zákona odpojit nelze). Podstatnější je podle mne situace na trhu s plynem, který není úplně globálně obchodovatelnou komoditou, jako například ropa, takže vznikají oddělené trhy s různými cenami. Teoreticky by mělo v delším časovém období dojít k vyrovnání, tj. levný břidlicový plyn z USA by měl být ve zkapalněné formě dovážen do Evropy, která by ho jako mnohem levnější variantu měla vítat s otevřenou náručí. K tomu je však třeba překročit několik překážek: postavit importní terminály (jeden bude do několika let dostavěn v polském Svinoústí) a exportní. V USA se však ozývají hlasy proti, jelikož se obávají (oprávněně) růstu domácích cen, takže udělení povolení k výstavbě exportních terminálů není jisté. Navíc není možné z dlouhodobých smluv s Gazpromem jen tak odstoupit, což také svazuje ruce velkým odběratelům. Ta "česká“ by měla platit ještě 23 let (!). Jednoduše řečeno, plyn je palivo, jehož cena, přeprava a distribuce až příliš podléhají politickým faktorům.
    VT
  • Nejde o kontrakty s Ruskem, ale hlavně o levný plyn v USA
    1.11.2012 10:46

    Vážený pane Trejbale, díky za zajímavý článek, ale Vaše vývody z toho co jste si jinde přečetl nejsou úplně přesné. Důvodem toho, že plyn je v Evropě aktuálně nekonkurenceschopný, nejsou ani tak moc dlouhodobé kontrakty evropských distributorů plynu s Gazpromem (čímž nechci říci, že toto není žádný problém), ale právě i Vámi zmíněný levný břidlicový plyn těžený v USA, který tam nahrazuje uhlí. To je pak v US nepotřebné a valí se v obrovských kvantech za relativně levný peníz do Evropy. Jinak IEA nikdy nepsala o přicházející zlaté éře plynu (z nekonvenčních zdrojů) v Evropě, ale v globálním měřítku. V Evropě samozřejmě nějaké zásoby takového plynu jsou, ale rozvoj nekonvenční těžby se očekává zejména v US, Kanadě, Číně, Austrálii.
    Karel Havel
  •  
    1.11.2012 7:30

    Mám pocit, že to je další zpravodajská hra jako v případech spásy ve formě polského břidlicového plynu. Nebo nalezišt u Izraele. Myslím, že Rusové se tím akorát dobře baví. Nikdo tu snad nevěří, že v Polsku se všechny firmy, které tam chtěly těžit spletly o desetinou čárku a čerpali z 30 let staré polské studie. Tam se krásně ukázalo, že to měl bejt jen bubák na Rusy. Nekonvenční těžba plynu navíc nemůže být výhodnější jak konvenční. A z toho plynu u Izraele si udělali Rusové dávno srandu, když Izraelcům vzkázali, že teď asi roury z Ruska nepotřebujou, když mají toho plynu teď tolik. Za pár let se ukáže mnohem tvrdší energetická realita, než si teď snaží leckdo namluvit. Všechno levné je díky satelitům objevené a zbývá maximálně dražší těžba.
    ignác
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data