Čína postupně přichází o pozici světového centra nízkonákladové výroby. Nově zveřejněné statistiky naznačují, že producenti nejrůznějšího zboží od kabelek přes trička až po elektroniku přesouvají své továrny a montovny do levnějších destinací, zejména do jihovýchodní Asie.
Strukturální změna, kterou dokládá pokles přítoku zahraničních investic, má pro druhou největší ekonomiku světa negativa i pozitiva. Na jednu stranu by se Peking rád posunul směrem k sofistikovanějším sektorům s vyšší přidanou hodnotou a mzdami, na druhou stranu vytváří částečná deindustrializace tlak na politické vedení, aby zajistilo vznik pracovních míst v perspektivních oborech.
Celkový objem přímých zahraničních investic do Číny v loňském roce meziročně klesl o 3,2 % na 111,72 mld. USD. Jednalo se o první pokles od roku 2009, kdy svět naplno zasáhla finanční krize. Tehdejší snížení o 13 % odráželo extrémně špatné poměry v ekonomikách Spojených států a Evropy a zvýšenou averzi vůči riziku, která zmrazila kapitálové trhy. Loňský úbytek je zčásti připisován cyklickému zpomalení růstu čínské hospodářské mašinérie a také dluhové krizi eurozóny, zčásti je však také důsledkem dlouhodobého trendu růstu mezd a dalších provozních nákladů, které Číně ubírají na atraktivitě, obzvlášť v základní průmyslové výrobě.
Čísla z Číny vypadají ještě hůř v kontrastu se sousedními zeměmi. Thajsko loni přitáhlo o 63 % víc zahraničních investic než o rok dříve. Ve větší Indonésii činil nárůst 27 %. Velmi oblíbený je mezi migrujícími výrobci i Vietnam.
Rozšiřující se řady urbanizované střední třídy začínají po vládě v Pekingu požadovat nejen lepší platy, ale i slušné pracovní podmínky a větší péči o katastrofálně znečištěné životní prostředí, jak to dokládají obrázky ze smogem zamořeného Pekingu nebo veřejný slib tchajwanského výrobce elektronických součástek Foxconn, který dodává díly například pro (506,86 USD, 0,15%), omezit týdenní směnu na 49 hodin (podle platné čínské legislativy) a kompenzovat snížení pracovní doby zvýšením mezd až o 50 %. Řada dělníků dosud v závodech Foxconnu pracovala stachanovským stylem 100 hodin týdně.
Odklon od primitivnější, exportně zaměřené výroby směrem k modelu orientovanému na domácí poptávku je patrný z rozboru statistik o zahraničních investicích. Zatímco investice do průmyslu loni klesly o 6,2 %, sektor služeb bez realitního trhu si polepšil o 4,8 %. Pro letošek čínské úřady počítají se stagnací přímých investic na stávající úrovni.
Současný trend nahrává čínským sousedům. Zatímco v roce 1997 se jihovýchodní Asie podle kalkulací banky (687,22 GBp, 0,56%) na globálních přímých zahraničních investicích podílela ze 2 %, nyní se její podíl vyšvihl na 7,6 % a přibližuje se čínským 8,1 %.
Migrace některých provozů neznamená, že zahraniční investoři Čínu zcela opouští, jen už není tak vysoko na jejich žebříčku priorit. Průzkum mezi 300 členy americké obchodní komory v Číně ukázal, že 58 % jich zemi řadí mezi tři nejdůležitější investiční priority, přičemž o rok dřív to bylo jen 47 %. Na prvním místě se ale Čína umístila jen u 20 % dotázaných, zatímco o rok dřív to bylo 31 %.
(Zdroje: WSJ, NYT)