Tisíce rozzlobených Bulharů o víkendu ve zhruba 15 městech po celé zemi demonstrovaly proti údajně předraženým cenám elektrické energie. Protestující se podle agentury DPA mimo jiné dožadovali znárodnění regionálních struktur zahraničních poskytovatelů energie - české společnosti a rakouské EVN. uvedl, že v Bulharsku dostal několik stovek stížností na vyšší faktury, ale nezjistil prý na své straně žádné pochybení. Obě firmy v této balkánské zemi podnikají do roku 2005.
V Plovdivu útočníci zapálili dva vozy EVN, uvedl státní rozhlas. Na demonstraci v Sofii čelil ministr pro energetiku Deljan Dobrev sněhovým koulím, které na něj dav asi 800 lidí házel, když chtěl před budovou svého úřadu učinit prohlášení. Poté se demonstranti přemístili k parlamentu.
V černomořské Varně zadržela policie několik účastníků protestu, protože házeli kameny a vejce na sídlo tamního energetického operátora. V Blagoevgradu na jihozápadě země lidé na protest spálili poslední vyúčtování. V Plovdivu se sešlo asi 2000 lidí. "Auf Wiedersehen (na shledanou) EVN," skandovalo asi 300 lidí v Burgasu. Organizátoři dnešního protestu pohrozili, že dokud bude tato rakouská společnost v zemi působit, budou před jejím sídlem demonstrovat každou neděli.
"Akci v Burgasu zorganizovali soukromé spolky a hnutí, není za tím politika. Je to proti přemrštěným účtům za elektřinu," citovala agentura FOCUS organizátory protestu.
Bulhaři se dožadují, aby vláda zveřejnila smlouvy s EVN a . Tvrdí, že jejich účty za elektřinu se v lednu nejméně zdvojnásobily. EVN vysvětlil vyšší částky na složenkách delším zúčtovacím obdobím kvůli novoročním svátkům a také tím, že oproti loňsku byl prosinec mnohem chladnější.
Stejný názor zastával na mimořádné tiskové konferenci i Dobrev, který řekl, že energetické společnosti vystavily kvůli svátkům účty za uplynulých 38 až 40 dní místo obvyklých 28 dní. To podle něj znamená nejméně o třetinu vyšší účet, než je v jiných měsících. Dobrev nicméně přislíbil, že jeho úřad kritizovaná vyúčtování prověří. Stížnosti chtějí řešit také distribuční firmy.
podle mluvčí Barbory Půlpánové dosud obdržel několik stovek stížností na vyšší fakturu za prosinec a leden a každou z nich individuálně prověřuje. "Ve více než pěti stech doposud prověřených případech se na straně neprokázalo žádné pochybení. Společnost se celé záležitosti velmi intenzivně věnuje, byla prodloužena i otevírací doba klientských center," řekla ČTK.
"Vyšší účty za elektřinu za prosinec a leden jsou ve většině případů způsobeny chladnější zimou, větší spotřebou přes Vánoce a také prodloužením odečítací periody kvůli svátkům. V meziročním srovnání se nejedná o žádný velký nárůst," doplnila Půlpánová.
"Skupina ČEZ drží ve dvou distribučních společnostech 67% podíl, prostřednictvím kterých ovládá zhruba 40 % trhu. ČEZ vlastní 100% podíl v elektrárně Varna, která produkuje 12 % elektrické energie v Bulharsku," připomněl analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.
Celá bulharská distribuční síť je rozdělena na tři regiony, které kontrolují české energetické skupiny a Energo-Pro a rakouský EVN. Ceny elektřiny jsou v zemi politicky velmi citlivé téma, neboť si každý měsíc ukusují značnou část z platů a důchodů Bulharů. Naposledy se elektřina zdražila o 13 procent loni v červenci, domácnosti ale prozatím dopad zvýšených cen plně nepocítily, neboť s topná sezona až poté.
Reuters v souvislosti s protesty připomněl, že v zemi se budou v červenci konat volby. Ty budou pro středopravou vládu premiéra Bojka Borisova testem popularity, neboť jeho podpora kvůli úsporným opatřením, nízkým platům a vysoké nezaměstnanosti značně poklesla.
Bulharsko není jedinou balkánskou zemí, kde se také potýká s kritikou veřejnosti. Velké problémy má v Albánii, které vyústily i v rozsáhlý spor s Tiranou. v zemi v lednu přišel o licenci na distribuci elektřiny, tento týden proto zahájil proti Albánii proces mezinárodní arbitráže, ve které chce dosáhnout odškodnění za zmařenou investici.
Nová jednání s Evropskou komisí
ČEZ bude s Evropskou komisí jednat o úpravě návrhu dohody, podle níž dobrovolně prodá některou ze svých pěti vybraných elektráren. Jejím uzavřením se má vyhnout hrozbě obří pokuty od Bruselu za omezování konkurence na tuzemském trhu. ČEZ se rozhodl neprodávat elektrárnu Počerady, která je v původní pětici. Napsala to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).
Bruselu se podle deníku v nabídce nelíbila černouhelná elektrárna Dětmarovice, jejíž případný prodej neřeší původní důvod vyšetřování, tedy omezování vstupu nových hráčů do výroby elektřiny z hnědého uhlí. "Ano, budeme o našem návrhu znovu jednat," řekl MfD generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Návrh dohody vycházel z loňského požadavku EU, aby ČEZ dobrovolně prodal výrobní kapacitu o velikosti 800 megawattů a Evropská komise s ním za to nezahájí správní řízení. ČEZ udělal seznam odpovídajících zdrojů a na prodej měla být buď elektrárna Počerady, Chvaletice, Dětmarovice, nebo případně dvě menší Mělník III a Tisová.
ČEZ tvrdí, že se rozhodl Počerady neprodávat nejen kvůli připravovanému kontraktu, ale hlavně proto, že se mu zdály nízké cenové nabídky. Czech Coal údajně nabízel 16 miliard korun, nabídku podal i Energetický a průmyslový holding.
Z upravené nabídky ČEZ pro Brusel tak podle MfD asi zmizí Počerady a Dětmarovice budou v nabídce spolu s hnědouhelným zdrojem, třeba menší Tisovou. Určitě v nabídce zůstane elektrárna Chvaletice, o kterou má zájem jak EPH, tak i Czech Coal. ČEZ je zatím nejdále s prodejem Dětmarovic, píše deník. Nejvyšší nabídku podala moravská firma Gazkontrol za 1,2 miliardy korun, dalším zájemcem je EPH.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, ,EVN)