Aktualizováno Včerejší jednání ministrů financí eurozóny přineslo zklamání v podobě nulové dohody. Eurogroup sice podle slov svého nového šéfa jednala o všech možných přístupech k pomoci Kypru včetně dopadu na střadatele v bankách, ale rozhodnutí nepadlo. Atmosféru jednání navíc negativně ovlivnili snahy některých ministrů o zásah proti příliš silnému euru.
„Očekáváme, že by dohody ohledně záchranného programu (pro Kypr) mohlo být dosaženo do března,“ řekl po včerejší schůzce ministrů financí eurozóny zástupce Nizozemska a předseda Eurogroup Jeroen Dijsselbloem.
Ministři podle něho navrhli vypracovat soukromou studii, která by dala odpověď na otázku, zda Kypr učinil dost pro boj s praním špinavých peněz. To je totiž základní podmínka, aby země mohla slíbenou pomoc čerpat.
Kypr se potýká s vysokými ztrátami ve svém bankovním sektoru. Na vině je podle kyperských představitelů především úzké propojení bank s řeckým finančním sektorem, což na Kypr zvlášť tvrdě doléhá po loňském rozhodnutí mezinárodních věřitelů povolit Řecku odpis až poloviny dluhů. Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu.
Dalším důvodem odsunu jednání o pomoci Kypru může být taktické vyčkávání na výsledek prezidentských voleb, které se v zemi uskuteční ještě v měsíci únoru. . Okamžitému poskytnutí finanční pomoci Kypru brání také obavy, zda bude země schopna půjčku splácet. Předpokládá se, že by Kypr mohl čerpat až 17 miliard eur, což zhruba odpovídá velikosti celé jeho ekonomiky. Objevují se proto obavy, že Kypr by se v budoucnu neobešel bez odpisu části dluhu, podobně jako Řecko.
Jean-Claude Juncker již před měsícem, kdy stál ještě v čele Eurogroup on, uvedl, že podle něho Kypr nebude moci dostat finanční pomoc dříve než v březnu.
Kurz eura velkým tématem
S ohledem na ostrá mediální vystoupení v posledních dnech se Eurogroup zabývala otázkou směnných kurzů. Na ničem konkrétním se ale neshodla ani v této otázce a téma přenechala schůzce zemí G20, která se bude koncem tohoto týdne konat v Moskvě. Téma směnných kurzů se dostalo na program jednání Euroskupiny kvůli naléhání Francie. Její prezident François Hollande řekl, že kurz eura je příliš silný a že je nutné proti tomu zasáhnout. Hollande navrhl, aby měla eurozóna stanoven cílový kurz, který by pro ni byl ve střednědobém výhledu ideální. S návrhem ale narazil u Němců.
"Bylo to součástí jednání. Závěr je takový, že by se o tom o víkendu mělo jednat na schůzce G20," řekl po schůzce ministrů předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Mezi ministry přitom nepanuje v této otázce shoda; zatímco Francouzi chtějí proti silnému kurzu eura zasáhnout, například rakouská ministryně Maria Fekterová řekla, že by o kurzech měly rozhodovat tržní mechanizmy.
Francie ale trvá na svém a tvrdí, že k obnově stability směnných kurzů je možné využít všech dostupných nástrojů. Ministr financí Pierre Moscovici po schůzce řekl, že by se žádná možnost neměla předem vylučovat. Své kolegy proto vyzval, aby proti přílišné kolísavosti kurzu eura začali něco dělat. "My skutečně musíme přistoupit k rázným krokům, a to na mezinárodní úrovni, abychom obnovili stabilitu. Využít lze všech dostupných nástrojů, ovšem koordinovaně," řekl Moscovici novinářům.
„Se směnnými kurzy by se manipulovat nemělo,“ ohradil se dnes v noci proti francouzským politickým tlakům německý ministr financí Wolfgang Schäuble s tím, že nebezpečné by bylo podle něho i umožnění „přílišné flexibility“ kurzu eura. V souvislosti s eurem a s eurozónou podle něho není důvod k obavám, zatímco u některých jiných významných jmen podle něho tento důvod existuje.
"Mně ta otázka připadá velmi zajímavá. Před rokem se všichni ptali, alespoň tedy zde v Bruselu, zda euro přežije. Jak vidím, tak dnes je podle některých lidí euro zase příliš silné," řekl lucemburský ministr financí Luc Frieden. "Takže to je ta nejlepší známka, že euro existuje, přežije a že je to stabilní měna," dodal.
Guvernér německé centrální banky Jens Weidmann včera vystoupil proti názoru, že společná evropská měna je nyní příliš silná, a poškozuje tak konkurenceschopnost exportérů. „Euro není podle posledních ekonomických indikátorů nadhodnoceno ani po nedávném posílení,“ nechal se slyšet šéf Bundesbank a varoval národní vlády před zásahy směřujícími k oslabení eura.
Náměstkyně amerického ministerstva financí Lael Brainardová před jednáním zemí G20 na konci týdnu uvedla, že by se největší ekonomiky světa měly znovu zavázat, že budou ctít dlouho platné pravidlo, podle něhož o kurzech jejich měn rozhodují trhy. "G20 by měla obnovit závazek nechat směnné kurzy na trhu a zdržet se konkurenčních devalvací," řekla Brainardová, která je nejvyšší americkou činitelkou pro oblast mezinárodních ekonomických vztahů a na brífinku představovala postoj, s nímž chce jít Washington na páteční a sobotní schůzku G20. Volné kurzy podle ní podporují spravedlivý globální růst a přední ekonomiky nesmí rozepřemi o směnné kurzy ohrožovat nynější oživování globální ekonomiky.
Nejvyšší zástupci Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska následně dnes uvedli ve společném komuniké, že se zavazují dodržovat trhem určené směnné kurzy a necílovat kurzy měn. "My, ministři a guvernéři centrálních bank G7, potvrzujeme svůj dlouhotrvající závazek k tržně určovaným směnným kurzům a k těsným konzultacím před případnými kroky na devizových trzích. Potvrzujeme, že naše fiskální a měnová politika je a zůstane zaměřena na domácí cíle s použitím domácích nástrojů a že nebudeme cílit na konkrétní směnné kurzy," zaznívá v dnešním společném prohlášení.
(Zdroj: AP, ČTK, Bloomberg, Reuters)