Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Centrální banky a fondy nakupují severské měny

Centrální banky a fondy nakupují severské měny

06.06.2013 7:58
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Centrální bankéři a manažeři fondů státního bohatství si ve snaze snížit závislost portfolií na dolarech a eurech oblíbili měny skandinávských zemí. Chtějí tak využít lepší ekonomické vyhlídky či konzervativnější měnovou politiku severských států, díky nimž se dá očekávat stabilita jejich měn a cenných papírů v nich denominovaných.

Diverzifikační nákupy švédských či norských korun podle zdrojů deníku Wall Street Journal z bankovních kruhů v posledních měsících realizovaly centrální banky či fondy z Ruska, Polska, Indonésie a dalších východoasijských států.

Portfolia těchto institucí se tradičně držela cenných papírů v pěti hlavních světových měnách: dolarech, eurech, britských librách, jenech a švýcarských francích. Nejobjemnější položku zpravidla tvoří dluhopisy, zejména ty americké. S tím, jak se počet zemí s nejvyšším investičním ratingem snižuje, se významné finanční domy či banky musí poohlížet po alternativních aktivech denominovaných v alternativních měnách. Severské státy jsou pro to ideální.

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se podíl měn mimo velkou pětku v držení centrálních bank v posledním kvartále loňského roku dostal na 6,1 %, což je vůbec nejvyšší číslo v historii. Nejvíc si exotické měny polepšily na úkor dolaru a jenu.

V posledních letech se do hledáčku centrální bank dostaly dolary z Austrálie a Kanady, dvou surovinově a vývozně orientovaných ekonomik s top ratingem „AAA“ od všech hlavních agentur. Zájem o ně dosáhl takových rozměrů, že MMF zvažuje jejich zařazení po bok tradičních rezervních měn.

Jenže koncentrace australských a kanadských dolarů v rozvahách řady centrálních bank podle některých analytiků dosahuje příliš vysokých úrovní. Jelikož zemí s nejvyššími známkami je jako šafránu, jevila se Skandinávie jako logická volba. Posilování severských měn růst zájmu dokládá.

„Není pochyb o tom, že nákupy centrálních bank přispěly k trendu posilování, kterého jsme byli na norské koruně v posledních letech svědky,“ tvrdí Magne Ostnorová z DNB Bank. Podle nejmenovaného tradera v únoru došlo k růstu nákupů norské koruny, zatímco o švédskou korunu jevili investoři větší zájem v dubnu. Data polské centrální banky z konce minulého roku ukazují, že 7 % jejích devizových rezerv tvoří norské koruny. V roce 2009 to bylo 5 %, o dva roky dříve nula.

Norská koruna se nyní vůči dolaru obchoduje v kurzu 5,83; od začátku roku odepsala 5 %. Podle hodnocení Danske Bank norskou ekonomiku, závislou na těžbě ropy a plynu, brzdí pomalejší růst investic v ropném sektoru a přiškrcení na trhu s úvěry. Míra úspor domácností roste i přes nízké sazby, vysoké ceny nemovitostí a nízkou nezaměstnanost. Tento vývoj a vyšší kapitálové požadavky na banky by měly snižovat riziko vzniku bubliny na trhu s bydlením. Sazby v Norsku tlačí dolů nízká inflace a nízké sazby v zahraničí a existuje jen malá pravděpodobnost jejich růstu. Problém konkurenceschopnosti exportérů se Norové snaží řešit snižováním firemních daní v neropném sektoru. S fiskálními záležitostmi si starosti dělat nemusí. Ve státním fondu, do něhož plynou příjmy z těžby surovin, je nashromážděno 740 mld. USD.

Velmi dobře se daří švédské koruně, která se drží poblíž historických maxim. V únoru se vůči dolaru dostala na vůbec nejvyšší úroveň a od května loňského roku si vůči americké měně připisuje 14% vzestup. Mezi hlavními světovými měnami se jí letos daří nejlépe. Vůči britské libře se dostala na 20leté maximum. Od března 2009, kdy vrcholila finanční krize, švédská koruna posílila o 40 % vůči euru, o 46 % vůči dolaru a o 42 % vůči jenu. Navzdory silné měně si Švédsko drží obchodní přebytek, který v lednu vystoupal na 6 mld. SEK (940 mil. USD). Vláda v březnu ohlásila, že se nebude snažit měnu uměle oslabovat s pomocí devizových intervencí. V květnu se ale z kabinetu začaly ozývat hlasy na podporu strádajících exportérů.

(Zdroje: WSJ, Danske Bank, Bloomberg)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
31.07.2021
15:36Nevyužité kapacity USA a přesun k novému normálu
8:15Víkendář: CBDC jako konec 800 let starého bankovního systému?
30.07.2021
22:01Wall Street končí týden v rudé  
17:36ČEB, a.s.: Informace o vyplácení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
17:25Americké akcie, čínská karta
17:02Co přijde po skvělých výsledcích? Obavy drží akcie níž, stoupá zájem o dluhopisy  
17:00Tatry mountain resorts, a.s.: Pololetní zpráva společnosti TMR, a.s.
17:00TMR Finance CR, a.s.: Pololetní zpráva společnosti
16:32Chevron a Exxon se vezou na vlně plastů. Jejich zisky jsou největší od dob před pandemií
16:21Čínské politbyro slibuje podporu ekonomiky a větší dohled nad IPO, internetové firmy čeká větší regulace
15:37Čísla UniCredit přinesla optimismus. Možné převzetí potížisty akciím vrásky nedělá
14:22Na trzích nás čeká tvrdá jízda po výmolech, varuje JPMorgan
13:03Perly týdne: Připomínka let 2009 – 2010, čínské politické riziko a nové ziskové vrcholy
12:57Eurozóna venku z recese. Ceny energií ale sílí, upozorňuje ekonom Dufek
12:21Analytik k výsledkům Amazonu: Management polekal investory konzervativním výhledem  
12:11Inflace v eurozóně se v červenci se vyšplhala na 2,2 procenta. Hlavně kvůli cenám energií
11:54EU hlásí prudké hospodářské zotavení. Německo se vrátilo k růstu
11:11Solidní sada čísel Erste může dát akciím impuls, říká analytik Michal Křikava  
10:46Evropa se snaží korigovat úvodní ztráty. Závěr týdne kazí Amazon, ustal i růst v Číně  
9:43Petr Dufek: Slabé oživení ekonomiky za druhý kvartál nelze označit jinak než zklamáním

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data