Aktualizováno Ne každý je podnikatelem. Všichni bychom si ale měli někdy zkusit, jaké to je pracovat celý den a noc na to, abychom se konečně dostali do zisku. Během svého života jsem založil několik malých firem v USA i ve Velké Británii. Zjistil jsem něco překvapivého. Ve druhé jmenované zemi je to mnohem jednodušší. Stačí porovnat pár čísel. Hodně ekonomů tvrdí, že by si Spojené státy vedly lépe, kdyby vláda dosahovala větších rozpočtových deficitů a Fed tiskl ještě více peněz. Ale co když mají Spojené státy problém, který fiskální ani monetární politika vyřešit nemůže?
Ekonomové zabývající se rozvíjejícími se zeměmi se shodují v tom, že klíčovou roli hraje kvalita institucí. Když chudá země zlepší své instituce, dostaví se rychlejší růst. Jak je to ale v bohatých zemích? Je možné, že i jim by podobný krok přinesl rychlejší růst? Podle mého ano. Na základě průzkumů Světové banky zaměřených na to, jak lehké je v jednotlivých zemích podnikat, nastává obecný posun k jednoduššímu podnikání. Jen ve 20 zemích se od roku 2006 zhoršila situace v míře byrokracie spojené se založením nového podniku. Mezi těmito zeměmi figurují ale i Spojené státy, a to dokonce na šestém nejhorším místě. Vedle nich tu z hlediska celkového zhoršení situace najdeme země jako Zimbabwe, Burundi a Jemen. Tato zhoršení jsou měřena počtem dní v roce 2006 a nyní, za které je v dané zemi možno založit podnik, vyřídit dovozní a vývozní licence, vypořádat daně, vymoci si dodržení smlouvy a vyřídit formality spojené s nabytím nemovitosti.
Příčinou zhoršující se situace je složitý právní systém. Z toho těží jen právníci a různí lobbisté. Kdysi tu vládl zákon, nyní bychom ale mohli říci, že vládnou právníci. Kanadský Fraser Institute sestavuje takzvaný index ekonomické svobody. Jeho součástí je i měřítko kvality právního systému a majetkových práv. Není překvapivé, že v USA se situace zhoršila i v této oblasti. V roce 2000 získaly 9,23 bodů z 10 možných, při posledním odhadu to ale bylo už pouze 7,12 bodů. Podobné indexy je třeba brát s určitou opatrností, jde ale jen o další náznak toho, že situace v USA je v této oblasti horší a horší. Jedná se o dost známý problém, kterému se ale v podstatě nikdo nevěnuje.
Možná, že jde o důkaz toho, co tvrdili někteří filozofové. Podle nich jsou demokracie odsouzeny k úpadku a korupci. Jak ukázal vývoj ve starodávném Římě, demokracie se nakonec poddá tyranii či oligarchii. Mancur Olson hovoří o modernější verzi tohoto procesu, kdy se všechny politické systémy nakonec stanou otroky zájmových skupin. Německo a Japonsko podle něho po druhé světové válce těžily z toho, že elity v těchto zemích zničila jejich porážka. To je i důvodem toho, že Británie vyhrála válku, ale prohrála mír. Ať už je současné zhoršování situace v USA vyvoláno čímkoliv, chytří lidé si ho začínají všímat. Nejde o to vytvořit další proroctví pádu USA. Spojené státy mají totiž lepší demografický vývoj než Japonsko a Německo, pomáhá jim těžba plynu a ropy z břidlic a dochází k oživení jejich výrobního sektoru. V určitých státech se navíc objevují známky regenerace institucí. Příkladem je Texas a Severní Dakota. Máme ale právo i na to zůstat hloupí, problémů si nevšímat a předstírat, že vše se dá vyřešit jen fiskální a monetární stimulací.
Autorem je Niall Ferguson.
(Zdroj: WSJ)