Ruská státní korporace Rosatom ve Finsku nejen postaví jadernou elektrárnu, ale stane se i jejím třetinovým vlastníkem. Jednání o koupi 34% balíku ve společnosti Fennovoima, která byla založena za účelem stavby elektrárny Pyhajöki, za ruskou stranu vede podnik Rusatom Overseas, který spadá pod Rosatom a propaguje ruské jaderné technologie v zahraničí.
Finové si zároveň vybrali Rusatom jako hlavního dodavatele pro jaderný blok Pyhajöki, jehož stavba se plánuje na poloostrově Hanhiviki ve střední části Finska. Do poslední chvíle se také snažili domluvit s japonskou Toshibou. Předtím byla ve hře i francouzská Areva, jež nabízela svůj robustní reaktor EPR o výkonu 1600 MW. S ním se pokoušela prorazit i v českém tendru na dostavbu Temelína, avšak byla vyřazena už v počáteční fázi soutěže.
Fennovoima, která si stavbu Pyhajöki objednává, patří konsorciu 67 firem s názvem Voimaosakeyhtio SF. Hlavním akcionářem Fennovoimy byla donedávna německá energetika . V souladu s odklonem mateřské vlády od jádra Němci v únoru svůj 34% podíl v podniku prodali finskému konsorciu. Stavba elektrárny by měla začít v roce 2015. Finský parlament ji schválil v roce 2010.
Odchod E.ONu vyvolal otázky ohledně financování a know-how projektu. Nyní by oba prvky měl zajistit Rosatom. Po ukončení rozhovorů s Arevou byl plánovaný výkon bloku snížen na 1-1,4 GW a Finové začali zkoumat nabídku Rosatomu. „Navržená kapacita jaderné elektrárny lépe odpovídá našim požadavkům; varianta s koupí podílu ve Fennovoimě se zdá být dobrým základem pro spolupráci,“ sdělil listu Kommersant předseda představenstva Fennovoimy Pekka Ottavainen. Dodal, že Rosatom získá 34 % akcií Fennovoimy, k čemuž by mělo dojít po uzavření kontraktu o výstavbě jaderné elektrárny. Ten by měl být podepsán do konce letošního roku.
Podle hlavního redaktora nezávislého internetového portálu Atominfo.ru Alexandra Uvarova Finové po ochodu E.ONu potřebovali někoho se zkušeností s provozem jaderných elektráren. Konsorcium Voimaosakeyhtio SF se totiž skládá z firem, které budou elektřinu odebírat. Uvarov se také domnívá, že pro Rosatom bude sice obtížné získat ve Finsku licenci na svou technologii, avšak v případě úspěchu to pro něj bude velká vzpruha, jelikož tamní jaderný regulátor (STUK) je považován za jednoho z nejpřísnějších na světě. Rosatomu bude nahrávat skutečnost, že jedním z top manažerů jeho divize Overseas je bývalý ředitel STUK Jukka Laaksonen, který úřad vedl mezi lety 1997 a 2012.
Cena třetinového podílu v plánované finské elektrárně sdělena nebyla. Zdroje Kommersantu nicméně cenu ruského reaktoru stavěného v zahraničí odhadují na 5-6 miliard dolarů, takže by se ruská investice mohla vyšplhat na 2 miliardy dolarů.
Rosatom nabízí možnost spolufinancování svých reaktorů téměř ve všech zahraničních tendrech, kterých se účastní. V některých případech (Bělorusko, Bangladéš) jsou bloky financovány garantovanými úvěry ruské vlády, což však znamená, že po jejich dostavbě se octnou v zahraničních rukách.
Zatím jediným projektem za hranicemi Ruska, který bude Rosatom vlastnit, je budovaná elektrárna Akkuyu v Turecku o výkonu 4,8 GW. Rosatom čtyři bloky na své náklady postaví a poté bude vlastnit a provozovat, přičemž 49% podíl by měl prodat strategickému investorovi, pravděpodobně jedné z tureckých utilit. Celkové náklady projektu se odhadují na 20 miliard dolarů. Podle mezivládního kontraktu se turecký distributor zavázal prvních 15 let provozu odebírat 70 % elektřiny z prvních dvou bloků Akkuyu za garantovanou cenu 12,35 amerických centů za KWh (92 EUR za MWh).
Druhým potenciálním vlastnickým projektem Rosatomu v zahraniční je pátý blok slovenských Jaslovských Bohunic stavěný Jadernou energetickou společností Slovenska (JESS). Slovenská vláda, které v JESS patří 51 %, s Rusy jedná o prodeji zbylých 49 % akcií, jež zatím kontroluje tuzemský . Rusové nicméně stejně jako v Turecku požadují garantované výkupní ceny elektřiny. Hodnota podílu v JESS je odhadována na zhruba 110 mil. EUR, což je jeho vklad do základního kapitálu firmy plus dosavadní práce na projektu.
O přibrání finančního partnera k výstavbě třetí a čtvrté jednotky Temelína uvažuje i . Finanční ředitel společnosti Martin Novák prohlásil, že pečlivě sleduje, jak se dnes staví atomové elektrárny ve světě a že trend směřuje ke sdílení nákladů a rizik. Mít při stavbě jaderné elektrárny finančního partnera by podle Nováka společnosti umožnilo mít prostor pro jiné zajímavé investice, které se objeví při realizaci nových jaderných bloků v Temelíně. V tendru nyní zbývají americký Westinghouse a rusko-české konsorcium OKB Gidropress-Škoda JS. Gidropress je součástí Rosatomu.
(Zdroje: Kommersant, Atominfo.cz, Atominfo.ru, ČTK)