Hospodářská krize a rostoucí nezaměstnanost v Evropě podle německého Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum měly většinou za následek pokles porodnosti. Nejvíce patrné je to u zemí z jihu Evropy, jako je Španělsko. V zemích, kde do té doby porodnost rostla, se trend zastavil, píšou experti v časopise Demographic Research. Týká se to i České republiky.
V uplynulých deseti letech se v Evropě narodilo méně dětí kvůli krizi, uvedl institut sídlící v Rostocku. Průměrný počet dětí na jednu ženu klesal ve 28 sledovaných státech tím výrazněji, čím více vzrostla míra nezaměstnanosti.
Spoluautorka studie Michaela Kreyenfeldová agentuře DPA řekla, že krize přerušila nárůst porodnosti, který byl patrný v celé Evropě.
Zvlášť patrné je to v jihoevropských zemích, jako jsou Španělsko a Chorvatsko, ale také v Maďarsku, Irsku a Lotyšsku. Hlavně lidé mladší 25 let při rostoucí nezaměstnanosti odkládají rodičovství a zakládání rodin, protože se nemohou uchytit na trhu práce.
Zda a jak hospodářské podmínky ovlivňují počet nově narozených dětí, je podle německých sociologů jednou z velkých nezodpovězených otázek demografického výzkumu. Studie ale ukazuje, že přinejmenším pro dnešní Evropu platí, že míra nezaměstnanosti se jednoznačně promítá do připravenosti mít dítě, říká Kreyenfeldová. Pokud míra nezaměstnanosti vzroste o procento, klesá porodnost u žen ve věku 20 až 24 let o zhruba 0,1 procenta, na jihu Evropy dokonce o 0,3 procenta.
Obzvlášť zřetelné je to ve Španělsku, kde ještě počátkem tisíciletí připadalo v průměru 1,24 dítěte na jednu ženu. V roce 2008 už to bylo 1,47 dítěte. Ovšem v roce 2009, kdy už byly znát hospodářské problémy, se počet dětí na jednu ženu opět snížil a dosáhl 1,40. V roce 2011 byl ještě nižší a činil 1,36 dítěte na jednu ženu.
V České republice, Polsku, Velké Británii nebo Itálii krize podle studie jen zastavila trend rostoucí míry porodnosti. V dalších zemích, jako jsou Rusko, Litva, Německo, Rakousko a Švýcarsko, se ale krize na porodnosti projevila jen slabě, nebo vůbec.