Dánsko, nejchudší z bohatých skandinávských ekonomik, už nemůže dál obyvatelstvo zahrnovat štědrou státní podporou, na kterou byli lidé v posledních desetiletích zvyklí. „Žijeme ve světě globální soutěže o pracovní místa,“ konstatuje k tomu dánský ministr financí Bjarne Corydon.
K reformě sociálního státu dánskou vládu nutí hospodářská stagnace a zvětšující se schodek rozpočtu. Aby si země udržela respekt investorů a rating na nejvyšším stupni, musí podle Corydona snížit výdaje. Dánové, kteří jsou stejně jako Švédové a Norové zvyklí na vysokou podporu v nezaměstnanosti a státem placené školství, zdravotnictví a další služby, si prý mají uvědomit, že tato privilegia něco stojí.
„Můžeme utrácet víc, pokud jsme za to ochotni zaplatit. Ale cenou za to by byla nedůvěra a nejistota,“ myslí si ministr. Závislost na pomoci státu by mohla podkopat konkurenceschopnost vůči zemím, kde jsou lidé ochotni pracovat víc a za méně peněz.
Mezi roky 2000 a 2012 klesla podle statistik OECD průměrná odpracovaná doba v zemi o 8 %. Loni Dánové v práci strávili 1431 hodin, o 24 % méně, než je průměr rozvinutých ekonomik. Jednotkové náklady práce přitom ve stejném období vzrostly o 30 %. Dánští obchodní partneři zaznamenali jen 11% růst nákladů.
Stejně jako další ekonomiky i Dánsko v posledních deseti letech prožilo realitní boom, z jehož následků se dosud nevzpamatovalo. Od roku 2007 se průměrné ceny domů sesunuly o 20 %, mzdy však podle OECD neklesly dostatečně. HDP loni vykázalo 0,5% kontrakci.
Poměry na trhu práce pokrucuje velkorysá úroveň státní podpory v nezaměstnanosti. Tento týden zveřejněná zpráva ministerstva ekonomiky vypočítává, že 250 tisíc lid nemá důvod vzdávat se podpory a hledat si místo. Počet zaměstnaných činí 2,6 milionu. Celonárodní debatu o sociálním státu spustilo rozhlasové interview s Robertem Nielsenem, přezdívaným „Lenoch Robert“, který prohlásil, že mu život na účet státu vyhovuje a že nemá zájem o práci, která ho nebude naplňovat.
Vládní koalice pod vedením sociálních demokratů, která je u moci od roku 2011, prosadila některá zeštíhlovací opatření, včetně snížení doby pobírání nezaměstnanecké podpory ze čtyř na dva roky. Školská reforma, v jejímž rámci musí učitelé v práci bezplatně trávit víc času, vedla ke čtyřtýdenní stávce, kvůli níž řada pracujících rodičů musela zůstat doma. Podle banky Nordea stávka mohla přispět k tomu, že dánské HDP ve 2Q13 dál klesalo. Popularita sociálních demokratů poté spadla na stoleté minimum.
Na recesi vláda zareagovala snížením korporátní daně a také dalších daní. Ve snaze o vytvoření nových pracovních míst hodlá v příštím roce vydat v přepočtu 8 mld. USD na nové silnice, dálnice a nemocnice. Díky nízkému zadlužení se zemi daří udržet výnos svých dluhopisů těsně nad referenčními německými bundy.
Corydon není příznivcem teorií o úplném zániku sociálního státu v nehostinném globalizovaném světě. Sociální stát by si ale měl pečlivě vybrat, které služby upřednostnit. Na první místo podle něj patří vzdělání, které lidem otevře cestu k dobré práci, a zdravotnictví. „Ti, co říkají, že sociální stát je na konci svých sil, se mýlí stejně jako ti, kteří varují, že ho modernizace zabije,“ myslí si Corydon.
(Zdroje: Bloomberg, Trading Economics)