Jedním z hlavních tahounů světové ekonomiky v posledních deseti letech byl růst mezinárodního obchodu. Ten ale ztrácí na síle. V posledních dvanácti měsících stagnoval, což je většinou známkou globální recese. V poválečném období bylo přitom běžné, že růst mezinárodního obchodu byl ve srovnání s růstem světového produktu zhruba dvojnásobný. Například mezi roky 1990 a 2008 dosáhl reálný růst globálního HDP v průměru 3,2 %, světový obchod rostl 6% tempem. Po roce 2008 už ale toto tempo kleslo pod růst HDP. Světová obchodní organizace (WTO) nyní očekává, že růst obchodu v letošním roce pouze mírně převýší růst globálního produktu a poslední data ukazují, že i tento odhad bude možná třeba snížit.
Podle WTO by se v delším období měl obnovit zmíněný vztah 2:1, o tom ale můžeme z mnoha důvodů pochybovat. Hlavní příčinou je to, že mnohé rozvíjející se ekonomiky se v minulosti spoléhaly na růstový model, který měl základ v exportech. V budoucnu tomu tak ovšem nebude, protože poptávka z vyspělých ekonomik zůstává slabá a rozvíjející se země budou muset najít způsob, jak posílit poptávku domácí. A to nebude jednoduchý proces. K tomu se přidává růst protekcionismu. Na počátku poslední recese panovaly velké obavy z toho, že se bude opakovat vlna protekcionismu z 30. let. Profesor Simon Evenett tvrdí, že od listopadu 2008 zavedly země G20 1527 ochranářských opatření, z toho je 89 % stále v platnosti.
Roberto Azevedo, který stojí v čele WTO, varuje před paralýzou procesu liberalizace světového obchodu. Nadcházející konference na Bali má tak podle něho kritický význam. Podobná prohlášení jsme už slyšeli mnohokrát, současné cíle představují ale jen umírněnou verzi prohlášení z Dohá z roku 2001. I tak by ale mohly mít velký dopad. Například podle Petersen Institute by zlepšení obchodu mohlo zvýšit globální produkt o 960 miliard dolarů (tedy 1,3 %). Dokud ale nedojde k dohodě, je namístě spíše pesimismus.
V tuto chvíli je jasné to, že útlum světového obchodu má znatelný negativní dopad na světovou ekonomiku. Už jsme si zvykli na velké ztráty produktu vyvolané poklesem poptávky. Ekonomové jako Paul Krugman píší o tom, že nedostatečná poptávka může vyvolat i dlouhodobou stagnaci. Uvedený vývoj na straně globálního obchodu může mít za důsledek to, že ztráty produktu přijdou i z nabídkové strany.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)