Poprvé od roku 2010 vysílá britská ekonomika pozitivní signály. Rychlost jejího oživení dosažená během posledních šesti měsíců je téměř neuvěřitelná. Pro vládu bude nyní velmi těžké, aby odolala pokušení tvrdit, že utažená fiskální politika přinesla své ovoce. Podle současných dat se zdá, že britská ekonomika už několik měsíců roste anualizovaným tempem dosahujícím 5 %, na počátku roku přitom růst dosahoval pouze asi 1,5 %. Je jasné, že došlo k nějaké významné změně, pohled na data týkající se produktu ale jasnou odpověď nepřináší. Velká část růstu byla totiž tažena pohybem zásob, což by z hlediska udržitelnosti oživení mohlo znamenat velmi negativní zprávu. Pohyb zásob ale bývá velmi nespolehlivou statistikou a často slouží jako náhrada za různé nedostatky a chyby v odhadech. Velký význam bychom tak těmto předběžným odhadům věnovat neměli.
Hodně se diskutuje o tom, že oživení odráží změnu ve fiskální politice. Jestliže by hlavní faktor skutečně představovalo uvolnění dříve velmi utažené fiskální politiky, nebylo by oživení důkazem toho, že „utahování funguje“. Znamenalo by to naopak, že pro další oživení by politika musela být ještě více uvolněna. Ani to se ale nezdá pravděpodobné, protože po očištění o mimořádné vlivy zůstává fiskální politika i nadále utažená. Podle odhadů MMF a bude letos politika utažená asi o 1,2 – 1,8 % HDP, což odpovídá stavu v roce 2010. Nedošlo ani ke zlepšení zahraničního obchodu a růstu poptávky z eurozóny. Bylo by hezké tvrdit, že se konečně projevuje dlouhé období konkurenčně nastaveného kurzu. Na exportu ani importu to ale znát není. Podobně nedochází ani k oživení investic.
Zůstává tak spotřeba domácností a sektor bydlení. Není pochyb o tom, že u obojího nastalo na počátku roku silné oživení. Nešlo o odraz rostoucích reálných příjmů, ale klesající míry úspor, která odráží obrat ve spotřebitelské důvěře. Je těžké odhadnout, nakolik měla na chování spotřebitelů vliv vláda, existují ale důkazy, že ekonomická nejistota významně klesla poté, co se minulý rok prudce zmenšilo riziko kolapsu eura. Zároveň je jasné, že zafungoval program Funding for Lending, který snížil hypotéční sazby a zvýšil dostupnost spotřebitelských úvěrů. Pozitivní dopad na psychiku spotřebitelů měl i program Help to Buy, a to ještě před jeho rozjetím.
Zdá se tedy, že jde o velmi britské oživení, kde velké uvolnění monetární politiky vyvolalo oživení na trhu s bydlením a ve spotřebitelských výdajích. Ukazuje se, že normalizace bankovního sektoru může poptávce výrazně pomoci, a to i v ekonomice v depresi. Toho by si měla všímat zejména eurozóna. A může oživení vydržet déle? Mnoho analytiků poukazuje na to, že velký počet domácností by se dostal do problémů v případě, že by přišel růst sazeb. Bank of England dokonce už trh s bydlením brzdí a bude tak činit i nadále. Po několika katastrofálních letech je ale každé oživení vítáno.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)