Odcházející šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke včera připustil, že obavy z destabilizace finančního systému v důsledku krajně uvolněné měnové politiky jeho instituce jsou odůvodněné a věrohodné. Fed by ale i přesto měl ekonomiku a zaměstnanost dál podporovat, protože přínosy stimulace podle něj převažují nad riziky.
"V této chvíli si nemyslím, že obavy o finanční stabilitu by nás zatím měly odvádět od nutnosti udržovat uvolněnou měnovou politiku, kterou nadále praktikujeme," řekl Bernanke podle agentury Reuters na ekonomickém fóru pořádaném ústavem Brookings Institution. Je to zřejmě už jeho definitivně poslední vystoupení ve funkci, protože na počátku února jej střídá viceguvernérka Fedu Janet Yellenová.
Obavy z toho, že krajně uvolněná měnová politika vyvolá novou "bublinu" nadhodnocených cen investičních aktiv, a destabilizuje tím trhy a celý finanční systém, jsou podle Bernankeho "jediným rizikem, které považuje za věrohodné". Poukázal na to, že obavy u růstu inflace, před nímž mnozí varovali, se nenaplnily.
Fed za Bernankeho podporoval ekonomiku, která v letech 2007-09 zažila nejhlubší poválečnou recesi, nejprve snížením svých krátkodobých sazeb téměř na nulu a opakovaně potvrzovaným příslibem, že úroky zůstanou minimální ještě dlouho do budoucna. Od roku 2009 navíc Fed dodává do systému prostřednictvím nákupů různých dluhopisů masivní objemy nových peněz a třemi koly těchto nákupů zvýšil svou rozvahu o tři biliony na čtyři biliony dolarů. Účelem stimulace je tlačit dolů dlouhodobé úrokové sazby, a povzbudit tím ekonomickou aktivitu a tvorbu pracovních míst.
"Opravdu si myslím, že obě (tato opatření) byla přínosná," řekl Bernanke. Podle něj stimulace Fedu nepřinesla ekonomice žádné škody, před nimiž se varovalo. Poukázal na to, že inflace v USA zůstává nadále hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu.
Fed minulý měsíc zahájil opatrné snižování nákupů dluhopisů a dal najevo, že během tohoto roku by nákupy mohl eliminovat úplně. Dnes ale Bernanke řekl, že do skutečného přitvrzování měnové politiky má Fed stále velmi daleko. Krátkodobé sazby Fedu zůstanou podle něj na nulové úrovni ještě dlouho poté, co míra nezaměstnanosti klesne k vytyčenému cíli 6,5 procenta.
Williams: Poslední recese nijak výjimečná
Člen vedení Fedu John Williams včera řekl, že poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska nijak výjimečný a už vůbec ne bezprecedentní, jak mnozí komentátoři tvrdí. Novinkou jsou podle Williamse nynější nulové krátkodobé úrokové sazby Fedu, jejichž fungování ještě musí centrální bankéři lépe pochopit.
"Historie nás učí, že velmi hluboké propady jsou nejen možné - jsou pravděpodobné," řekl podle agentury Reuters prezident sanfranciské pobočky Fedu na konferenci pořádané ústavem Brookings Institution. "Hledíme-li na nedávnou recesi očima poválečné zkušenosti, její hloubka a trvání se mohou zdát mimořádné. Širší pohled na ekonomickou historii a události ve světě nás ale poučí, že hluboké a dlouhotrvající propady nejsou tak vzácné," řekl.
Nákupy dluhopisů jsou podle Williamse "tupým nástrojem", který sice funguje, ale sami centrální bankéři mu stále dobře nerozumí. Není jim jasné, zda takové opatření funguje tím, že dává signály investorům, nebo díky nedokonalostem trhů, a není ani jasné, jak velký je vlastně jejich ekonomický dopad.
"Velká recese" let 2007-09 byla v USA nejhlubší od těsně poválečné recese v roce 1945, hloubkou poklesu se ale příliš nelišila od ostatních poválečných recesí, zejména poklesů první poloviny 70. a 80. let. Ty trvaly každá rok a čtyři měsíce, jen o dva měsíce méně než poslední recese.
Za "velké recese" hrubý domácí produkt klesl o 4-5 procent, a pokles tak zůstal bezpečně v jednociferné oblasti. Naproti tomu každá z 11 recesí v první polovině 20. století znamenala dvouciferný pokles HDP. Někteří ekonomové, komentátoři i činitelé vlády Baracka Obamy dramatizovali hloubku poslední recese, aby měli argumenty pro podporu výjimečných vládních zásahů.