Aktualizováno Průmyslové objednávky v Německu za únor stouply o 0,6 procenta při konsensu 0,2 procenta. Jenže vyšší růst zařídila revize ledna - tam růst činil podle nových údajů 0,1 procenta, zatímco dříve to bylo 1,2 procenta. V únoru byl nárůst tažen objednávkami z domácí ekonomiky, které se zvýšily o 2,1 procenta. Přispěl rovněž zbytek eurozóny, odkud německé podniky získaly o 5,9 procenta objednávek víc než v předchozím měsíci. Brzdou byl naopak zbytek světa - objednávek z ostatních zemí totiž ubylo 3,1 procenta.
Při pohledu na strukturu objednávek zaznamenaly nejvyšší nárůst meziprodukty a to o 1,2 procenta. Objednávky kapitálového zboží se zvýšily o 0,4 procenta. V obou případech byla tahounem domácí poptávka. Ta ale naopak klesla u spotřebního zboží, kde se objem objednávek snížil o 0,8 procenta.
V meziročním srovnání je objem objednávek o 6,1 procenta výš, což je stále velmi slušné číslo, ačkoli jde o zpomalení ze 7 procent v lednu. Poptávka po německém průmyslovém zboží značně zrychlila počínaje loňským zářím a od té doby se průměrný růst drží nad šesti procenty. Růst průmyslové výroby se začal zvedat pomaleji a k takovým tempům se přiblížil až v lednu.
Výroba tedy má díky zásobě nových i rozpracovaných zakázek stále krátkodobě prostor ke slušnému růstu. Možná ale po zrychlování už vstupuje do období, kdy bude spíše udržovat tempo. Naznačují to také březnové průzkumy mezi německými podniky, podle nichž se snížilo tempo nárůstu poptávky i aktivity. Otázkou ale je, nakolik se v nich promítl vliv ukrajinské krize a zhoršení vztahů s Ruskem.