Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Podnikatelské rady od Iron Maiden a zavedení maximální mzdy

Víkendář: Podnikatelské rady od Iron Maiden a zavedení maximální mzdy

16.8.2014 14:30
Autor: Redakce, Patria Online

Byznys podle Iron Maiden

Pravděpodobně víte o tom, že zpěvák skupiny Iron Maiden Bruce Dickinson je pilotem. Ale věděli jste také, že založil společnost na servis letadel? Jeho Cardiff Aviation chce poskytovat služby netradičním strojům, které potřebují nějaké stálé místo na opravy a údržbu. Dickinson měl projev na konferenci Entrepreneurs Wales 2012 a hovořil tam o svých podnikatelských zkušenostech. Zde jsou jeho postřehy a rady:

„Staňte se nezničitelným virem.“ Je potřeba, aby vaše firma byla pro zákazníky nepostradatelná, aby bez ní nemohli žít. Musíte se dostat do hlavy spotřebitelů a firem, musíte pro ně být klíčoví.

„Když se objeví problémy, je třeba zvýšit cenu triček.“ Hudební průmysl prošel v posledních letech mnoha změnami a skupina Iron Maiden na to reagovala velmi osobitým způsobem. Fanouškům řekla, že mohou její hudbu krást, jak chtějí, oni zvýší cenu triček. Dickinson k tomu říká: „Musíte dělat novou hudbu, abyste mohli hrát na koncertech. Všichni ji ale budou krást, nebo ji získají jen za zlomek hodnoty, kterou má. Hudba je tak zadarmo a trička stojí 100 dolarů.“

„Ze svých zákazníků udělejte své fanoušky.“ Takovou radu vám dá hodně lidí z marketingu, od Dickinsona to ale zní věrohodně. Jeho skupina prodala na nedávný koncert ve Stockholmu 50 tisíc lístků během 49 minut. Takovou poptávku by jí mohli výrobci mobilních telefonů jen závidět.

Poslední rada zní: „Buďte jiní.“ Jak Dickinson říká: „Veškeré podnikání je o zákazníkovi.“ Musíte proto správně určit svůj segment na trhu a přesně vědět, co chce, co mu nabídnete a jak se to bude lišit od ostatních nabídek. Dickinsonova opravna letadel se tak zaměřuje na letadla, která jinde opravovat nechtějí a zajímá se i o výrobu vzducholodí. A vzducholoď od Iron Maiden, to už je něco.

Když máme minimální mzdu, proč nezavést i maximální mzdu?


Simon Wren-Lewis je profesorem ekonomie na Oxford University a zároveň aktivním blogerem, jehož názory jsou u řady dalších ekonomů obvykle brány s respektem. Pokud tedy začne uvažovat o tom, že by vedle minimální mzdy měla být zavedena i odměna maximální, stojí to za pozornost (těžko říci, co by jeho návrhu říkali v Iron Maiden):

„Před časem jsem se účastnil jedné vědecké konference a hovořili jsme tam o minimální mzdě. Debata se poté posunula k příjmové nerovnosti a tomu, jak je těžké s ní něco udělat. Navrhoval jsem maximální mzdu, avšak tento návrh se, mírně řečeno, setkal s určitou nedůvěrou. Mezi reakcemi zaznělo, že by šlo o další cenová omezení, poukazovalo se i na to, že by bylo složité najít odpovídající výši maximální mzdy. Pro mě je ale celkový problém celkem jasný.

Existují jasné důkazy, že v USA a Velké Británii rostou příjmy nejbohatšího 1 % mnohem rychleji než příjmy zbytku společnosti. Poslední analýza od High Pay Centre například říká, že obvyklý plat ředitelů společností zahrnutých v indexu FTSE 100 dosahovala na přelomu tisíciletí asi 1 milion liber, v roce 2012 už to bylo 4,3 milionu liber ročně. Někteří ekonomové a novináři se snaží tomuto tématu vyhýbat a odvádějí pozornost jiným směrem. Obvykle začnou hovořit o nějakých alternativních měřítcích příjmové nerovnosti, či začnou poukazovat na to, že nerovnost na národní úrovni není důležitá. Hlavně, že klesá nerovnost na úrovni globální. Podobné argumenty jsou ale bizarní.

Co je základem obrovského růstu odměn těch nejbohatších? Někdo tvrdí, že odrážejí vyšší produktivitu těchto lidí. Ale proč je potom růst tak vysoký hlavně v USA a Velké Británii, když neexistují známky toho, že by ředitelé firem v těchto zemích byli lepší než jinde? Možnou příčinou mohou být daňové změny, které od 80. let více motivují vedení firem k tomu, aby využívalo svou vyjednávací sílu ke zvyšování vlastních odměn. Pokud tomu věříme, řešením by byl návrat daňových sazeb na úroveň z 80. let. Jinak ale musíme uvažovat o tom, že hledíme na jednu z forem selhání trhu.

High Pay Centre říká, že akcionáři doposud nevyužívají svá práva na to, aby snížili odměny vedení firem z indexu FTSE 100. Ve Financial Times se však nadále objevují zprávy o tom, že akcionáři a investoři vystupují v této oblasti stále aktivněji. Podle některých studií má ovšem tento rostoucí aktivismus pouze malý potenciál vyřešit celý problém s příjmovou nerovností. Proč tedy nezavést maximální mzdu? Mohla by být stanovena jako násobek nejnižší placené mzdy, jak to bylo navrhováno ve švýcarském referendu. Toto referendum bylo ale hodně tvrdé, protože navrhovalo dvanáctinásobek. I tak v něm ale pro návrh hlasovalo 35 % lidí. Švýcaři navíc schválili zákaz vysokých mimořádných odměn pro ty, kteří z firmy odcházejí, nebo do ní přicházejí.

Zajímavé by bylo, kdyby byly maximální mzdy spojeny se mzdou minimální. Ředitelé firem by pak měli motivaci k tomu, aby podporovali zvýšení minimální mzdy! A podobný návrh by neměl žádný dopad na živnostníky. Řada ekonomů se podobným úvahám brání, protože jim připomíná dobu, kdy se vlády snažily o nějaké nastavení férových mezd. To je ale přehnaná reakce, maximální mzda by byla pouhým doplňkem mzdy minimální.

Mýty o tom, proč ženy vydělávají méně

Problémem není jen příjmová nerovnost mezi nejbohatšími a zbytkem společnosti. Pozornost poutá i dlouhodobá nerovnost mezi odměnami mužů a žen. Washington Post přináší v této souvislosti seznam mýtů, které se týkají rozdílů v platech mezi muži a ženami. Na první místo řadí přesvědčení, že tento rozdíl se rychle zmenšuje. Podle průzkumu Pew Research Centre dosahoval medián hodinové mzdy žen v roce 2012 v USA 84 % mediánu mzdy mužů. V roce 1980 to přitom bylo pouhých 64 %. V posledních deseti letech se ale mzdové rozdíly v podstatě nezměnily, v letech 2005, 2008, 2011 a 2012 se dokonce prohloubily. Institute for Women’s Policy Research na základě současných trendů odhaduje, že ke srovnání platů mužů a žen by mělo dojít někdy v roce 2056. Tedy v době, kdy dnešní mladí lidé budou na prahu důchodu. Rozdíly v platech také reagují na cyklus – během útlumu se obvykle zmenšují, během boomu naopak dochází k jejich zvětšení. Bonusy a podobný typ odměn totiž inkasují hlavně muži.

Podle Washington Post je mýtem i to, že ženy vydělávají méně proto, že pracují v odvětvích, kde jsou platy nižší. Například finanční specialistky vydělávají pouze 66 % mezd svých mužských protějšků, lékařky 71 % a soudkyně 82 %. Pravdou není ani to, že nižší platy žen jsou odrazem jejich horších vyjednávacích schopností. O zvýšení platů si spíše neříkají proto, že se bojí negativních následků.

Existuje také „penále za mateřství“. Zdá se, že pramení z přesvědčení, že pracující matky jsou své práci méně oddané a jsou méně efektivní. Jejich plat je tak obvykle o 7 – 14 % nižší než platy bezdětných žen. Jak rozdíly v platech odstranit? Je sice důležité, aby existovaly zákony proti diskriminaci. Ale výrazný posun vpřed by zajistila spíše větší transparentnost v odměňování a odměny založené na kvalitě práce a ne na počtu odpracovaných hodin. Pomohla by i větší časová flexibilita pro zaměstnance, kteří musí svůj čas dělit mezi práci a rodinu. Když například Google prodloužil placenou mateřskou dovolenou ze tří na pět měsíců, snížil se počet matek, které společnost opouštěly, o polovinu.

Zdroj: Whiteboardmag, blog Simona Wren-Lewise, Washington Post


Čtěte více:

Víkendář: Státy blahobytu a povalečů, kolaps Ruska do šesti měsíců
26.7.2014 10:00
Kolaps ruské ekonomiky do šesti měsíců?Spojené státy mají dost sil na ...
Víkendář: Trhy hýbe neviditelná ruka hormonů, Putin celé Ukrajině vlastně pomáhá
2.8.2014 10:00
Evropu konflikt nemine, Putin Ukrajině vlastně pomůžeVývoj na Ukrajině...
Víkendář: Největší investiční chyba a ozdravný pesimismus
9.8.2014 15:00
Největší investiční chybaVelká část behaviorálních financí vlastně pom...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.12.2017
22:01Americké trhy bez výraznějších zpráv mírně ztrácely, Teva si připsala 10%
19:25Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley
18:45Světový trh s ropou bude v prvním pololetí v přebytku, říká IEA
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:30USA - Empire State Manufacturing index
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m