Základní mzdy v Číně rostou a výrobci levného textilu proto stále častěji hledají po celém světě nová výrobní místa s nižšími náklady. Jednou ze zemí, která těží z této změny, je Etiopie. Díky velmi nízkým mzdám, zlepšení dopravní infrastruktury a stabilním dodávkám levné elektřiny se druhé nejlidnatější zemi v Africe po Nigérii daří budovat pověst místa vhodného pro výrobu oděvů, obuvi a dalšího základního zboží, uvedla agentura Reuters.
Sektor je sice stále v plenkách a byrokracie a nedostatečné dopravní spojení znamenají, že podnikatelské náklady nejsou ještě tak nízké, jak by mohly být. Investice státu do výrobních zón a příchod firem z Turecka, Indie, Perského zálivu a Číny naznačují, že industrializace v zemi, kde je stále většina obyvatel závislá na zemědělství, zapouští kořeny.
"Museli jsme se přestěhovat kvůli vývoji ve zpracovatelském průmyslu v Číně, kvůli vysokému růstu mezd a surovin," řekla mluvčí čínské firmy Huajian. Firma vyrábí blízko etiopského hlavního městě měsíčně přes 300.000 párů bot a sandálů pro maloobchodní prodejce, jako Guess. "Etiopie je stabilní, vláda má zájem o industrializaci a jsou zde také nízké náklady na práci, desetinové ve srovnání s Čínou," dodala.
Vláda očekává, že hrubý domácí produkt země poroste o 11 procent ročně. Mezinárodní měnový fond je sice střízlivější a čeká letos růst jen o 8,5 procenta, i tak bude Etiopie jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Afriky i světa.
Navzdory socialistickým kořenům vlády neexistuje v zemi minimální mzda. Firmy jako Huajian tak mohou vyplácet měsíčně mzdu kolem 50 až 70 dolarů (1 100 až 1 500 Kč). I tak je to více než činí průměrný příjem na hlavu. "Předtím jsem se všichni snažili vyjít s penězi. Nyní si můžeme dovolit řádnou zdravotní péči nebo posílat dítě do školy," popsal svoji situaci agentuře Reuters jeden ze zaměstnanců textilní továrny turecké firmy nedaleko hlavního města.
O textilní investice usilují také další země ve východní Africe, jako Keňa a Uganda. Nejsou však schopné Etiopii konkurovat ve vstupních nákladech. Třeba mzdy jsou v Etiopii o 60 procent nižší, než je průměr regionu.
V Etiopii již nyní žije 90 milionů obyvatel a očekává se, že jejich počet do roku 2030 dále poroste. Vláda se proto zoufale snaží přilákat investory, kteří by vytvořili nová pracovní místa. Přišla proto s množstvím pobídek jako daňové prázdniny a dotované úvěry s nízkými úrokovými sazbami. Silně investuje do vodních elektráren a nabízí elektřinu za pět amerických centů za kilowatthodinu, v sousední Keni je cena 24 centů.
Ministr obchodu a průmyslu chce, aby hodnota vývozu textilu ze země stoupla do pěti let na 1,5 miliardy USD ročně ze současných necelých 100 milionů USD.
Jediným problémem jsou byrokracie a doprava. Vláda se proto rozhodla ročně investovat do nové infrastruktury částku odpovídající dvěma třetinám HDP. Příští rok se tak má silniční síť rozšířit na 136.000 kilometrů z 50.000 v roce 2010. Do roku 2020 chce také vystavět 5000 kilometrů železničních tratí. V současnosti jich má 800 kilometrů.
Tým patnácti specialistů společnosti IBM představil etiopským lídrům sadu projektů, které jsou kritické pro rozvoj Etiopie, růst HDP a zapadají to tzv. transformačního plánu. Pracovníci pracovali přímo v Etiopii 4 týdny s vládními úředníky na oslovení a přilákání zahraničních investorů, zlepšení základní zdravotní péče pro všechny a přípravě plánu pro podporu ekonomiky.
Zdroj: ČTK, Reuters