Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bylo lepší být během krize v eurozóně? Odpověď dávají data

Bylo lepší být během krize v eurozóně? Odpověď dávají data

2.3.2015 11:11
Autor: Redakce, Patria Online

Problémy s udržením některých zemí v eurozóně nám už poněkud zastřely, že hlavní argumenty pro zavádění jednotné evropské měny byly ekonomické. Jednotná evropská měna měla přinést především díky eliminaci kurzového rizika a transakčních nákladů rychlejší růst. Zatímco před velkou ekonomickou recesí, která započala v roce 2008, bylo možné mluvit o tom, že data neposkytují vodítko k určení, zda k tomu došlo, či ne, vývoj během následujících šesti let nám umožňuje zhodnotit, do jaké míry ekonomiky eurozóny v porovnání s ostatními ekonomikami Evropské unie z oné stabilizace, kterou mělo jejich členství v eurozóně přinést, v úhrnu těžily.

K takovému srovnání poslouží data o vývoji reálného hrubého domácího produktu eurozóny a té části ekonomiky EU, kde euro nebylo zavedeno. Dále prezentované grafy jsou vytvořeny z časových řad zachycujících čtvrtletní sezonně a o různý počet pracovních dní očištěné údaje o reálném hrubém domácím produktu současných 19 členů eurozóny1 a obdobné údaje za 8 ekonomik (tedy součet jejich výstupů), které v eurozóně nejsou. Rumunsko, pro které nebyly obdobné údaje k dispozici, je ze srovnání vynecháno, dá se ale předpokládat, že ani jeho začlenění by dále prezentované závěry nijak významně neovlivnilo. Obě časové řady končí třetím čtvrtletím loňského roku, za poslední loňské čtvrtletí jsou k dispozici zatím jen předběžné odhady. Ani ty však nenaznačují, že by bylo třeba závěry z porovnání obou řad nějak korigovat.

Nejprve využijme graf srovnávající prostá meziroční tempa růstu reálného hrubého domácího produktu v jednotlivých čtvrtletích.

Graf 1 - Meziroční růst reálného, sezonně a o počet pracovních dnů očištěného HDP

graf1
Pramen: Eurostat a ČNB

Z grafu je evidentní, že ekonomický růst zemí mimo eurozónu a v eurozóně je sice vysoce korelovaný, nicméně po drtivou většinu sledovaného období se celkový reálný hrubý domácí produkt ekonomik EU, které nejsou v eurozóně, vyvíjel poněkud lépe, než tomu bylo v eurozóně. Výjimku představuje druhá polovina roku 2008, po ní se však už hospodářská dynamika eurozóny vývoji ekonomické aktivity zemí stojících mimo ni v nejlepším případě pouze vyrovnává. K takovému vyrovnání však naposledy dochází ve druhém čtvrtletí roku 2011, od té doby se již celková dynamika ekonomik EU, které nepřijaly jednotnou měnu, vyvíjí v každém čtvrtletí lépe.

Druhý graf, který poskytuje údaje o kumulovaném vývoji výstupu, shrnuje, o kolik více vzrostl reálný hrubý domácí produkt zemí EU, které euro nezavedly, v porovnání s eurozónou mezi počátkem roku 2007 a třetím čtvrtletím roku 2014.

Graf 2 - Kumulovaný reálný, sezonně a o počet pracovních dnů očištěný HDP
graf2
Pramen: Eurostat a ČNB

Z grafu je patrné, že zatímco eurozóna koncem roku 2014 teprve dosahovala ekonomické výkonnosti, kterou měla před velkou recesí (červená křivka se dostává znovu na úroveň 100 %), úhrnný výstup zemí mimo eurozónu se na předkrizovou úroveň dostal již v druhé polovině roku 2010 a od té doby dál stoupá. V současnosti je reálný hrubý domácí produkt zemí EU stojících mimo eurozónu o více než 6 procentních bodů vyšší než na počátku roku 2007. Za pozornost ovšem stojí i to, že na začátku krize se výkonnost ekonomik mimo eurozónu a v eurozóně vyvíjela podobně, dokonce lze spekulovat o tom, že v již zmíněném roce 2008 příslušnost k eurozóně skutečně přinášela určité stabilizační přínosy, které se projevily v tom, že ekonomiky eurozóny výkonnost ekonomik EU stojících mimo oblast společné měny dohnaly a dokonce v jednom čtvrtletí mírně předehnaly (modrá a červená křivka se protíná). Nicméně od prvního čtvrtletí roku 2009 dochází k permanentní divergenci, která v loňském roce překonává už zmíněných 6 procentních bodů. Jinými slovy, od roku 2009 roste celkový výstup ekonomik EU mimo eurozónu zhruba o jeden procentní bod za rok rychleji než výstup eurozóny.

Stojí za to položit si otázku, co se skrývá za tímto výsledkem. Zjednodušeně lze dnešní eurozónu rozdělit do tří skupin. V první skupině se nalézají země jako Rakousko či země Beneluxu, které již před zavedením eura svázaly svůj kurz s kurzem německé marky, a samozřejmě Německo samotné. Tyto země sice v úhrnu nevykazují nějakou hvězdnou ekonomickou výkonnost, ale také nemají se členstvím v eurozóně žádné dramatické problémy. Druhou skupinu tvoří země jako například Estonsko nebo Slovensko, které se na členství v eurozóně připravily dobře provedenými reformami („poctivě dělaly své domácí úkoly“). Ty rostou rychle a jsou evidentně schopny využít ekonomických příležitostí, které členství v eurozóně nabízí. A ve třetí skupině zemí jsou země jako Francie, Itálie, Řecko či nám svou mírou zdanění nebo pro členství v eurozóně tak významným trhem práce podobné Slovinsko. Tyto země své „domácí úkoly“ před vstupem nesplnily. Důvodem, proč dnes eurozóna v ekonomické výkonnosti zaostává za zbytkem EU, je mimo jiné i to, že jde většinou o velké, pro výkonnost eurozóny klíčové ekonomiky. Jinak řečeno, z dostupných údajů není možné odvodit, že eurozóna nějaký podstatný impuls podněcující růst ekonomiky poskytuje a ani poslední změny jejího fungování tento stav evidentně nemění. Koneckonců už i mnozí příznivci našeho vstupu do eurozóny přestávají ve svých vyjádřeních ekonomické argumenty používat.

Z hlediska našeho potencionálního vstupu do eurozóny znovu připomeňme, že tvrdá empirická data ukazují, že eurozóna a členství v ní nepřinesly před krizí pro ekonomický růst žádné pozorovatelné (a před jejím vznikem slibované) přínosy. V krizi a v posledních letech se dokonce ukazuje, že výstup eurozóny roste významně pomaleji než výstup ekonomik zemí EU stojících mimo eurozónu. Samozřejmě pružnější ekonomiky rostou rychleji v eurozóně i mimo ni. Je ale třeba připomenout, že v letech 2012–2013 nebyla česká ekonomika pro růst skupiny zemí mimo eurozónu rozhodně přínosem. Můžeme debatovat o tom, v jaké míře to způsobila v dané době spíše potřebná, ale ne příliš šťastně časovaná fiskální konsolidace a v jaké míře jiné faktory. Dnes se však výkonnost české ekonomiky v evropském kontextu rozhodně zvyšuje. Nelze však očekávat, že by jí členství v eurozóně mohlo ve světle empirických zkušeností s jejím fungováním přinést nějaký další stimul. Mimo jiné také proto, že, přestože se rádi srovnáváme se Slovenskem, v mnoha směrech se z hlediska srovnávání se zeměmi, které prošly po rozpadu sovětského bloku transformací, „blížíme“ v některých, pro členství v eurozóně významných aspektech pružnosti naší ekonomiky spíše té slovinské.

______________

1 Zohlednění toho, že některé ekonomiky z oněch 19 vstoupily do eurozóny až během velké recese, by už vzhledem k jejich malému rozměru, ale i tomu, že jediná významnější přistupující ekonomika, Slovensko, rostla rychleji než průměr eurozóny, závěry prezentované v tomto textu nijak významně neovlivnilo.

Autorem textu je Miroslav Singer, guvernér České národní banky. Text byl převzat z blogu ČNB - originální text najdete zde.


Čtěte více:

ECB, americký trh práce, výsledky ČEZ a Fortuny ... týdenní výhled
2.3.2015 11:00
Tento týden zasedá ECB. O její budoucí politice se rozhodlo už v lednu...
Dolar proti jenu atakuje hranici 120, vůči euru ráno lehce ztrácí
2.3.2015 10:28
Čína se rozhodla podpořit zpomalující ekonomiku, když o víkendu tamní ...
Evropa v novém týdnu roste, Altice +8 %
2.3.2015 10:46
Evropské akciové trhy v úvodu nového týdne opět rostou, kdy tak rozšiř...

Váš názor
  • Konečně příspěvky na úrovni
    2.3.2015 19:32

    Kdy je možné se zůčastnit aniž by se jeden musel stydět. Asi to bude tím, že Kalka Ruphej Velká medvědice se drží stranou, nebo jim bylo pohrozeno vyhazovem. Děkuji Partio.
    Stan
    • Re: Konečně příspěvky na úrovni
      2.3.2015 20:01

      Když myslíš.
      Velkamedvědice
  •  
    2.3.2015 15:10

    Vlastní měna je rozhodně přínosná v situaci, když je s ní rozumně nakládáno a je využívaná ke prospěchů suběktů kterým má sloužit. Bohužel Mičurinské pokusy nejen Sígrovy party světčí o skutečností, že jedinou záchranou, která pomůže nastolit v zemi jaksi normální stav je urychlené přijetí eura. Srovnání se Slovenstem je také dostatečně výmluvné.
    Homo
  • Hospodářský růst je závislý na jiných
    2.3.2015 14:21

    faktorech než je měna. Problémem české ekonomiky je vysoká míra korupce, která dusí hospodářský růst, protože spousta pijavic typu Rittiga, Janouška a dalších o kterých nevíme se přisála na veřejné peníze, které končí za našimi hranicemi (vzpomeňte si na honosné sídlo Rittiga v Monaku či hotely na pláži Janouška v Chorvatsku). Ty peníze z korupce, které končí i na Floridě apod., pak tady v ČR zákonitě chybí, navíc k tomu připočítejte neustálé změny daňových zákonů, hrozba růstu korporátních daní a sektorových daní. Navíc umělé oslabení koruny od Singera ekonomickému růstu taky nepomohlo, neboť zdražení dováženého zboží snížilo spotřebu domácností (české domácnosti nemohou koupit stejný objem zboží a služeb jako před intervencí ČNB), přestože spotřeba domácností podle statistik v roce 2014 rostla, jednalo se spíše o nízkou základnu v roce 2013 a mírný růst zaměstnanosti. Celkově nízký hospodářský růst ČR je způsoben vysokou korupcí a neustále se měnícím podnikatelském prostředí.
    1
  • HAHA
    2.3.2015 13:57

    tak MOZNA co se da porovnat je CR a Slovensko od roku 2007 a tam to euro. Ono bez urazky, ale to je jako zrovnani hubnuti u Singera a chlapa co ma 65 kg. Tech 10 kg minus u Singera problem nebude :). Jinak za takuto blbost bych toho Singera i vyhodil.
    sazkar
    • Re: HAHA
      2.3.2015 18:40

      jenom tak bych rad videl HDP na hlavu v EUR mezi CR a SVK pred od roku 2008 az do roku 2014. To bych se zasmal :). Ale fakt, tohle je blbost jak to napsal a tohle ani neni dobra propaganda. Klidne i Estonsko vs CR v EUR. jak tu uz nekdo napsal, plati to co rekl Churchil.
      sazkar
    • Re: HAHA
      2.3.2015 14:00

      Jedno je jasné - veřejně přiznal, že je proti zavedení eura. Stejně jako například ti, kteří mají po trezorech stamiliony a miliardy a neví co s nimi...
      sgt.Mike
      • Pan Singer účelově manipuluje s fakty
        2.3.2015 14:13

        Pan Singer samozřejmě nemá pravdu, protože vychází z nesmyslné představy, že členské země EU jsou si podobné jako vějce vějci, takže lze pak porovnávat růst třeba Rumunska bez eura s růstem Francie s eurem. Je jasné, že Rumunsko, které dohání ztracená léta pod psa, bude mít objektivně rychlejší růst z nízké základny než Francie. Diskuze měla ale znít, rostlo by Rumunsko ještě rychleji nebo klesalo by ke dnu pomaleji, kdyby už mělo také EURO? To je ale nad chápání onoho pána z ČNB, který vůbec nepatří do vedení takové instituce. Čím dříve odejde, tím lépe. U mne by dostal vyhazov už dávno. Srovnání Česka a Slovenska, tomu se nám pan Singer vyhýbá jak čert kříži. I tím je zřejmé, že je čertem a blaho naší země mu vůbec nejde.
        • Re: Pan Singer účelově manipuluje s fakty
          2.3.2015 18:59

          Asi jste přehlédl, že mimo Eurozónu stojí třeba také Dánsko nebo Švédsko a tyto země vzhledem k úrovni svého HDP vůbec nebudou mít ve skupině zemí mimo Eurozónu zanedbatelnou váhu, o Velké Británii ani nemluvě. V obou skupinách je mix "nových" a "starých" zemí. Můžeme se hádat, kde je namícháno více toho či onoho, ale v jádru není argument pana guvernéra vůbec hloupý nebo nějak zmanipulovaný. Navíc je potřeba vnímat co píše. On nepíše, že Euro je brzda. On pouze píše, že lze těžko najít nějaké důkazy pro to, že by samo Euro bylo spása.
          Skeptik
          •  
            2.3.2015 19:42

            V tom případě je zajímavé, že Singer nepíše, že česká koruna je spása. Protože to skutečně, kdyby použil úplně ty samé grafy, není. Myslím, že by z nich vyplynulo ... no prostě nic moc lichotivého.
            sgt.Mike
  •  
    2.3.2015 12:48

    Pan guvernér vynechal srovnání ČR do tohoto kontextu.... I díky mičurinismu českých vlád v období krize nás dohnalo Polsko i Slovensko...
    sgt.Mike
  • euro a my
    2.3.2015 12:26

    Z makroekonomického hlediska můžeme dokazovat obojí, jak výhodnost jednotné měny jako stimulu ekonomického růstu, tak přínosnost pružné nezávislé měny. My, malí podnikatelé, tak nějak tušíme, že hrátky z měnovou politikou ve skutečnosti souhrnně koho bohatším nemůžou udělat. Zkusil si však někdy pan guvernér fungovat jako obyčejný živnostník s 20 fakturami v eurech za rok? Chci tím říct, že hlavní přínos jednotné měny je ve zjednodušení platebního styku, snížení kurzového rizika a zlevnění transakčních nákladů.
  •  
    2.3.2015 11:47

    Pan guvernér uvádí, že země eurozóny rostly pomaleji než země s vlastní měnou. Zapoměl k tomu ale dodat, že porovnání českého nominálního HDP 2013 versus 2008 ukazuje, že po přibližném očištění o inflaci je loňský HDP 4% níž než před krizí, Nezapočetl jsem přírůstek roku 2014, pořád mi to ale vychází, že předkrizovou úroveň překoná česká ekonomika v roce 2015. Snad. To zrovna nevypadá, že mít vlastní měnu je takové terno. Taky to neříká, že mít euro je automatickou zárukou dobrých výsledků. Je to spíše o podnikatelském prostředí, právním státě, rozumné legislativě, nízké korupci.
    Vladok
    • to Vladok
      3.3.2015 14:55

      Pánové, stále jste zapomněli na měnovou politiku, kterou právě ovládá bankovní rada ČNB. Nebýt devalvace naší měny z poměrně nedávné doby, mohly být vstupy levnější a tedy vyšší koupěschopná poptávka by zvedla zájem spotřebitelů o větší nákupy. Pak bychom mohli opět vidět naše hospodářství v růstu daleko vyšším než v současné době máme. Asi by ani nedošlo k deflaci, neboť trh by se přizpůsobil podmínkám sám. Zásahy ze strany centrální banky nemusí být obecně samospásné.
      KONTO
    • Falešný zpěv guvernéra
      2.3.2015 12:59

      Vybrané údaje a grafy mně poněkud připomínají W. Churchila a jeho výrok: Věřím jen té statistice, kterou si zfalšuji sám. Článek guvernéra se drží onoho výroku. Naprosto souhlasím s Vladokem
      Nemira
      • Re: Falešný zpěv guvernéra
        2.3.2015 18:55

        Myslím, že panu guvernérovi křivdíte. On v zásadě neřekl nic jiného, než že Euro není pro ekonomiku žádný významný stimul a daleko důležitější jsou jiné faktory, které dělají silnou ekonomiku. V Eurozóně i mimo ni můžeme totiž najít silné a velmi slabé ekonomiky. Euro tedy není zásadním faktorem úspěchu národní ekonomiky. To mi přijde vcelku korektní a myslím, že to je i poměrně blízké pravdě. Euro je od počátku politický projekt a faktory jeho přijetí by tudíž měly být hlavně politické, ekonomicky nám Euro nijak významně nepomůže, pokud si nepomůžeme sami.
        Skeptik
Aktuální komentáře
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data