Na Ukrajině došlo kvůli ruské vojenské intervenci k fyzické destrukci majetku, ztrátě výrobních kapacit a poškození obchodu a financí. Země minulý rok ztratila asi pětinu své ekonomiky a očekává se, že letos její produkt klesne přibližně o 5,5 %. Taková očekávání jsou ale velkým optimismem. Inflace se pohybuje kolem 35 %, kurz domácí měny oslabil o 70 % a docházejí devizové rezervy. Když dojde k ekonomickému oživení, Ukrajina bude schopná čelit ruskému tlaku. Protože Západ odmítá poskytnutí vojenské pomoci, nabývá ekonomický rozměr problému na ještě větší důležitosti.
S tím, jak utichla většina bojů, se v ukrajinském konfliktu otevřela nová bojová linie. Ta leží na finančních trzích. Na Rusko bolestivě doléhají uvalené sankce, což přiznal i Vladimír Putin. Přesto je stále patrná nedostatečná rozhodnost Západu a Rusko se podle všeho domnívá, že čas je na jeho straně. Pokud se mu podaří Ukrajinu destabilizovat, Washington a Brusel to podle něj nakonec vzdají. Na tomto názoru se nic nezmění, pokud Západ nevyšle jasný signál. Jestliže není připraven přemoci Putina vojenskou silou, musí ho přesvědčit, že ho hodlá přemoci silou ekonomickou. A měl by to považovat za investici do vlastní bezpečnosti, protože v případě, že Putin uspěje, jeho ambice ještě porostou.
Je třeba učinit tři věci. USA a EU musí navýšit finanční pomoc Ukrajině. EU je ochotna dát 240 miliard eur na udržení Řecka v eurozóně, ale není ochotna věnovat ani jedno procento této částky na obranu řádu, který byl nastaven po studené válce. George Soros tvrdí, že kdyby byla vůle, bylo by k dispozici 50 miliard dolarů. V případě, že by došlo k použití této „zbraně hromadných investic“, bylo by jasné, že Západ je rozhodnut učinit vše potřebné proto, aby Ukrajina zůstala nezávislou.
Ukrajina také nutně potřebuje restrukturalizaci stávajících dluhů a každé zdržení bude opět podporovat Rusko v názoru, že čas je na jeho straně. A ukrajinská vláda také musí pokračovat v nastavených reformách. Nyní dochází ke změnám, o kterých předchozí vláda pouze hovořila. Rostou ceny energií pro domácnosti a tím je eliminován jeden z hlavních zdrojů korupce a fiskální slabosti. Další zvýšení tarifů je naplánováno na rok 2017. Dochází také ke změnám v daňovém systému, ve vedení státních firem i v regulaci.
Putin nyní váhá s dalším postupem, obává se dalšího zpřísnění sankcí a možného vyzbrojení Ukrajiny Západem. Snaží se odhadnout, jak bude Západ postupovat a jak by reagoval na možné ruské kroky. Dojde-li k rozhodnému a pevnému podpoření Ukrajiny, Kreml pozná, že Západ myslí celou věc vážně. Jestliže naopak ucítí nejistotu, bude to vnímat jako pozvánku k agresi.
Autorem je David Clark z Russia Foundation.
Zdroj: BeyondBrics