Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Velké investorské spiknutí

Velké investorské spiknutí

22.4.2015 17:00

Spikleneckých teorií o tom, jak mocné korporace vysávají peníze či i něco víc z nás nebohých spotřebitelů, je dlouhá řada. Některé z nich jsou vyloženě sci-fi, na některých je něco pravdy a pak jde většinou o nějakou variaci na téma monopolu, monopolní spolupráce, selhání trhu, apod. Dlouho bychom v této souvislosti mohli hovořit třeba o Microsoftu a možná i Applu. Kde například končí odměna za riziko, inovativnost, kreativitu a začíná onen výcuc spotřebitele? Jen těžko ale lze argumentovat, že by k podobným „monopolním“ excesům docházelo v případech, kdy mezi sebou na trhu intenzivně soupeří více firem.

Typickým příkladem této druhé možnosti by mohly být automobilky, z nichž má dlouhá řada problém s pokrytím nákladu kapitálu (počítáno na bázi cash flow) a všechny v podstatě čekají, až se „něco“ stane. V takových odvětvích je nasnadě hovořit o tom, že trpí naopak ti, kteří poskytují, či poskytli kapitál, a ne spotřebitelé. Mohlo to vše ale být jinak? Našel by se mechanismus, který by neviditelnou ruku trhu svazoval i tam, kde by měla bez problémů kralovat?

Jose Azar z Charles River Associates tvrdí, že tomu tak být může a dokonce tomu tak je. Analyzoval vývoj kolem amerických leteckých společností a dospěl k závěru, že na jejich chování má vliv struktura jejich vlastníků. Konkrétně řečeno, společnosti, které byly vlastněny stejnými investičními fondy, měly tendenci držet vyšší ceny letenek a to o 3 – 5 %. Pan Azar tedy v podstatě tvrdí, že pokud má nějaký fond podíl ve dvou či více aerolinkách, má to za výsledek omezení konkurence, růst cen a zákazník trpí.

Pokud se nad tím zamyslíme, nejde o nic kontraintuitivního – pokud tu je jeden vlastník, je z uvedené perspektivy v podstatě jedno, jestli má jednu firmu, nebo jestli jí rozdělí na firem deset. Stále se bude snažit o maximalizaci svých zisků a hodnoty firmy/firem. Co je na výše uvedeném alespoň pro mě dost překvapivé, je to, že by tento mechanismus, kterému bych bez váhání říkal „skrytý monopol“, fungoval i v případě relativně roztříštěného vlastnictví investičními fondy. Například u zkoumané UA má pět největších fondů 49 % podíl a většina z nich tvoří hlavní akcionáře i v Southwest, Delta a ostatních. Můžeme to brát jako argument pro i proti, mě to spíše připadá jako proti. Nějak si nedovedu představit, že by se i pět fondů explicitně, či implicitně domlouvalo na tom, že budou nějak motivovat management firem ke skryté spolupráci. Aktivismus akcionářů bychom měli vítat, ale toto by byla velmi podivná forma.

V reakci na uvedené zjištění se už každopádně objevují návrhy na „řešení“. Ty jsou poměrně přímé – zakázat fondům, aby v daném odvětví měly podíl ve více než jedné společnosti. Jak by se to v praxi provádělo, je opět nad mou představivost: Dejme například tomu, že fond X si z daného odvětví vybere investičně nejatraktivnější firmu a vsadí na ni (jen na ni). Nyní ale dojde k poklesu ceny akcií firmy druhé, která se tak stane atraktivnější. Fond jí ale může koupit jen poté, co si uvolní ruce - prodá firmu první. On jí vlastně nemůže koupit nikdo, kdo je v odvětví už zainvestovaný. A to nemluvím o tom, že takto by pro fondy vlastně nemuselo být ani dost akcií – z každého odvětví by mohly mít pouze jednu firmu.

Na druhou stranu uvažuji o tom, že pokud by popsaný mechanismus skrytého monopolu skutečně fungoval, nemuseli bychom konec konců zůstávat jen u cen. Kolaborující akcionáři by mohli nutit firmy třeba i k tomu, aby se držely zpátky, co se týče nákladného výzkumu a vývoje, investic a podobně. Například ve farmaceutickém odvětví by šlo doslova o tragédii. Je to vlastně škoda, že pan Azar nezkoumal právě toto odvětví, či zmíněné automobilky.

Jak je asi patrné, váhám s tím, zda mám celé této tezi o investorském spiknutí proti spotřebitelům uvěřit (moc ale neváhám s tím, že popsané „řešení“ by nadělalo více škody než užitku). Příliš mi to celé zavání v úvodu zmíněnými spikleneckými teoriemi. Ani data nemusí být objektivní, ač nechci sklouznout k Churchillovu polocynismu: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval“. Někdo ale tvrdí, že z jeho úst to nikdy nezaznělo a rozšiřoval to o něm Goebbels. Prostě spiklenecké teorie a dohady kam se podíváš.


Čtěte více:

Toyota dává Japonsku a Abenomii ránu pod pás
22.4.2015 15:00
Nikdo by neměl být překvapen tím, že Toyota patří mezi firmy, které ne...
Technická analýza - Britská libra dnes smetla americkou měnu včetně dvou technických úrovní
22.4.2015 15:12
GBPUSD: Měnový pár se dnes pohybuje vysoko nad hladinou denního pivot...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y