Aktualizováno Růst maloobchodních tržeb za únor příliš nepotěšil a ani březnová data zlepšení nepřinášejí. Meziměsíční pokles tržeb činil 0,8 procenta po 0,1procentním únorovém růstu (revidováno k lepšímu). Díky revizi není mírné zaostání za konsensem nijak významné, přesto ale pokles a zhoršování trendu nepotěší. Data jsou podle nás mírně negativní.
Na meziměsíčním poklesu maloobchodu se podílely všechny hlavní složky. Tržby za potraviny klesly reálně o 0,6procenta a tržby za pohonné hmoty o 2,7 procenta, k čemuž přispěl nárůst jejich cen. O 0,8 procenta se však snížily také tržby za širokou škálu spotřebního zboží.
Meziročně je maloobchod v eurozóně o 1,6 procenta výš, což samo o sobě není mnoho a navíc jde o zpomalení z úrovní kolem přelomu roku, kdy byl růst zhruba 3procentní. Role Německa jako dominantního tahouna maloobchodu v březnu trochu splaskla, neboť tržby v největší členské ekonomice hodně zpomalily. Nadále velmi slušné výkony vykazuje Francie, pro kterou je soukromá spotřeba důležitým tahounem. Jenže deficitní zahraniční obchod naznačuje kompenzaci v podobě vyššího dovozu. Následuje Španělsko, kde si maloobchod i po zpomalení drží solidní růst.
Březnová data ukazují na další zhoršení v řadě, které už narušuje dosud pozitivní trend v maloobchodě a v tomto smyslu jde o varování, že nárůst dynamiky během letoška nemusí být tak silný. Na druhou stranu ovšem data do značné míry odrážejí zhoršení situace v Německu. To má přitom dobré předpoklady, aby se k vyššímu růstu tržeb vrátilo díky nízké nezaměstnanosti a solidně rostoucím mzdám. V číslech tedy nespatřujeme signál k přehodnocení příznivého výhledu pro eurozónu, spíše brzdu v dalším nárůstu optimismu.