Aktuální dividenda společnosti za rok 2014 se stala, zjednodušeně řečeno, snad nejfrekventovanějším termínem po oznámení výsledků hospodaření za 1. čtvrtletí 2015. Podle Martina Nováka, finančního ředitele preferovala většina akcionářů vyplatit vyšší dividendový výplatní poměr, než byl ten stávající ve výši 50 až 60 % čistého zisku.
Patria Online: Z výsledků hospodaření za první čtvrtletí 2015 investory zřejmě nejvíce zaujme výše navrhované dividendy. Jak ale chce do budoucna zachovat dividendový výplatní poměr, když firma počítá s tím, že ceny elektřiny mají klesat až do roku 2017?
ve srovnání se svými konkurenty v energetickém sektoru nabízí vyšší dividendový výplatní poměr. To znamená 60 až 80 % z čistého zisku, zatímco hodně konkurenčních firem se pohybuje trochu níže. Firmy, které takový poměr dokáží nabídnout, jsou společnosti, které nemají problém s výší dluhu, generují silné cash flow a nevidí množství investičních příležitostí, do kterých by v krátkém horizontu mohly investovat. A to jak nových výstavbových příležitostí, tedy CAPEX, nebo akvizičních. To jsou důvody, proč nabídl dividendu ve výši 40 Kč na akcii, což dává výplatní poměr 73 %. Zvýšení výplatního poměru je tak i částečně reakcí na klesající zisk. Tak, jak klesá zisk, zvednutí výplatního poměru určitě pomůže udržet dividendu na úrovních, na kterou byli akcionáři v minulosti zvyklí. Uvedená čísla jsou zhruba v polovině nového výplatního poměru.
Patria Online: Souvisí oznámená výše dividendy s plány hlavního akcionáře , tedy českého státu, zapojit více peněz ze státních firem i přes podmínky, které nejsou zcela optimální?
Neřekl bych, že podmínky nejsou optimální. Každá společnost patří akcionářům. Musím říct, že neslyšíme jen jednoho akcionáře, ale velké množství akcionářů. Ať už jde v našem případě o velké penzijní zahraniční fondy, nebo jiné akcionáře. A mohu potvrdit, že většina z nich chtěla, aby energetika našeho typu vyplatila dividendu ve vyšším výplatním poměru při naplnění podmínky udržení ratingu S&P . má nyní rating A- a to bychom chtěli zachovat. Nezapomínejte ale, že o finální výši dividendy rozhoduje valná hromada. Ta se uskuteční 12. června.
Patria Online: Lze si navrhovanou výši dividendy přečíst i tak, že v současné době nevidí žádnou zajímavou akviziční investici?
Ano, pravda je, že v současné chvíli nevidíme v regionu žádnou zajímavou akviziční příležitost.
Patria Online: Pro hospodaření je doslova fatální výše ceny elektřiny. Jaká by proto měla být optimální cena elektrické energie?
Na burze stojí dnes megawatthodina 32 euro. Stávající rovnovážná cena na trhu odráží skutečnost, že nabídka elektřiny na trhu převyšuje poptávku, a proto marginální výrobní zdroje pokrývají pouze své variabilní náklady, ale nic nad to. Pro energetiky to znamená, že se dnes nepustí do výstavby žádné nové elektrárny bez patřičné podpory. A tento stav bude nějakou dobu trvat. A to do té doby, než stávající elektrárny nedožijí nebo se nezvedne prudce cena komodit a povolenek CO2. Nemá cenu proto uvažovat o tom, co by mohlo být optimem.
Patria Online: Ve svých výhledech hospodaření počítáte s tím, že dojde k navýšení výkonu uhelných elektráren. Dosavadní vývoj tomu ale nenasvědčuje. Podaří se plány naplnit?
Navýšení výkonu uhelných elektráren v roce 2015 je spojeno čistě s najetím zdrojů v Prunéřově a Ledvicích. Jde o dvě retrofitované elektrárny, které by měly najíždět v posledním čtvrtletí 2015. Pravdou je, že spuštění zdrojů je i rizikem, protože ne vždy můžete odhadnout, co všechno může start elektráren do konce letošního roku odsunout.
Patria Online: Jaké nové obchodní příležitosti plánuje rozvíjet?
Aktualizovaná firemní strategie stojí na třech pilířích. Prvním z nich je provozování klasických energetických zdrojů, tedy uhelných elektráren, hydroelektráren, elektráren na obnovitelné zdroje a jaderných elektráren. Cílem je provozovat elektrárny za podmínky maximálního využití s co nejnižšími náklady. Druhým pilířem je konsolidace zahraničních aktiv a třetím pilířem jsou nové produkty pro zákazníky.
Patria Online: O jaké nové produkty jde?
Jednoduše řečeno nové produkty a řešení nejen pro korporátní, ale i pro retailovou klientelu. Jde nejen o nabídku plynu, kde jsme se stali největším alternativním dodavatelem, ale i další služby. Pravdou je, že přínos těchto segmentů do EBITDA záleží na velikosti trhu, takže u plynu bude vždycky větší než například u mobilních služeb, protože plynem se topí, utratí se za něj víc peněz, než kolik provoláte na mobilním telefonu. Nové příležitosti, které chceme uvádět do života, souvisejí například s centralizací služeb pro korporátní zákazníky. Pro ty budujeme společnost ESCO, která bude obsluhovat všechny velké zákazníky. Bude nabízet dodávku elektřiny, plynu, ale i tepelné hospodářství, starost o energetické hospodářství, budeme řešit kogenerační jednotky. Do budoucna se energetika pravděpodobně změní tak, že výše popsané aktivity se stanou nosnou větví pro firmu. A starých, velkých elektráren, centralizovaných zdrojů bude málo a vývoj půjde spíše cestou decentralizace, tedy menší, levnější a účinnější jednotky.
Patria Online: Jak chce firma využívat úspor pro udržení relativně vysoké hodnoty provozního cash flow?
I díky úsporám jsme mohli potvrdit naše celoroční očekávání EBITDA ve výši 70 mld. Kč na rok 2015 a 27 mld. Kč coby čistý zisk. Bez úspor by to bylo o miliardy korun méně. Úspory jsou tak důležitým nástrojem pro udržení cash flow, nebo-li boje proti trvale klesajícím cenám elektřiny. Dalším faktorem je to, že se snažíme rozvíjet výnosové příležitosti. Máme za to, že se k prosperitě nedá opravdu prošetřit, ale je potřeba se orientovat na zvyšování výnosů. Z pohledu investora se vyplatí sledovat čistý zisk, jako základnu pro výplatu dividendy, ale spíše pak EBITDu, protože ta je blízká generovanému provoznímu cash flow.
Patria Online: Kde chce firma šetřit nejvíce?
Abych byl upřímný, šetřit chceme tam, kde to jde a dává to smysl, tedy hlavně v podpůrných činnostech. Pokud ale míříte k tomu, zda nebude nějak měnit například stavy zaměstnanců, tak říkám, že tam, kde chceme generovat výnosy, budeme spíše lidi potřebovat. Tam, kde naopak přikročíme k úsporám, může dojít k propouštění.
Patria Online: Co považujete za perspektivní zdroj příjmů pro ?
Jako příklad bych uvedl instalace kogeneračních jednotek nebo třeba tzv. bateriové systémy. Domnívám se, že bateriové systémy jsou velkou příležitostí pro energetiky našeho typu a ne hrozbou, jak jsem se před pár dny dočetl v tisku. A to proto, že pokud budete umět spravovat bateriové systémy, starat se o ně, instalovat je, jde o velmi zajímavou příležitost.
Patria Online: Bude nějak motivovat retailové spotřebitele k tomu, aby zvyšovali spotřebu elektřiny?
Když se podíváte na jednotkovou spotřebu zákazníku, je trend opačný. A to je úspora. Veškeré nové spotřebiče jsou úspornější než generace předchozí, zateplují se budovy, atd. Proto říkáme, že nám primárně nejde o to, aby zákazníci spotřebovávali více elektřiny, což mimochodem naráží také na stupeň vybavenosti elektrickými spotřebiči v domácnostech, které už asi nemůže být vyšší, ale o to, abychom měli více zákazníků. Daří se nám brzdit pokles prodejů elektřiny. A chceme novými produkty, které umožní zákazníkům zůstat u ačerpat služby za výhodnějších podmínek, tento trend posilovat. Takže je to spíše boj o počet koncových zákazníků než boj o objem spotřeby na zákazníka.
Patria Online: Na čem podle vás dneska závisí rozvoj jaderné energetiky v ČR?
Jde o velmi strategickou věc. Pokud stát potřebuje jadernou energii, potom se to promítne do nejrůznějších energetických koncepcí a formy podpory. Dnes je situace taková, že cena 32 eur/MWh je tak nízká, že nezaručuje návratnost žádného jaderného projektu. Nutno proto říct, že bez přímé podpory výkupních cen je projekt jaderné elektrárny nenávratný a pro energetické společnosti velmi problematický. Pravdou bohužel dnes je, že se to netýká jen jaderných elektráren. Stávající cena elektřiny udává jasný trend – bez přímé podpory se nevyplatí stavět téměř nic. Na druhou stranu žijeme ve světě, který disponuje přebytkem kapacity, a tudíž při nedostatku elektřiny dojde ke zvýšení ceny a najetí dražších zdrojů (např. plynových elektráren). Výjimkou jsou tak obnovitelné zdroje, které spoléhají na dotace.