Tento týden byl nabytý aukcemi uměleckých děl slavných jmen, mezi nimiž nechyběli ani Pablo Picasso nebo Piet Mondrian. Sběratelé utratili horentní sumy a na své si přišly i významné aukční síně. Malování obrazů, pokud se umělci podaří proslavit se ještě před svou smrtí, se tak ukazuje jako výnosný byznys a neméně výnosné jsou provize aukčních síní. Newyorskému aukčnímu domu Christie‘s tento týden stačily pouze dvě aukce k prodeji uměleckých děl za celkem 1,4 miliardy dolarů. Ti nejbohatší na světě během čtrnáctidenního šílenství utratili v newyorských aukčních síních Christie’s, Sotheby’s a Phillips za poslední dva týdny 2,7 miliardy amerických dolarů, což ve srovnání s loňským květnem odpovídá nárůstu o 23 %.
Včerejší aukce v newyorském Christie‘s tak završila rekordní týden na trhu s uměním. A padl další rekord a to za Pieta Mondriana, jehož olej na plátně se prodal za 50,6 milionů dolarů. Ve středeční aukci se dražila díla známých jmen, jako jsou Andy Warhol, Lucien Freud, Francis Bacon či Mark Rothko a ta pomohla aukčnímu domu k překonání doposud nejvyšších týdenních prodejů ve výši 975 milionů dolarů z května minulého roku. Ve středu večer konkrétně Christie’s vydražila v New Yorku poválečné a současné umění v hodnotě 658,5 milionů a to za pouhé dvě hodiny. Tato částka ovšem byla menší než nejen odhady, ale i hodnota podobné aukce v květnu loňského roku. Na středečníí aukci se prodalo 8 uměleckých děl za více než 20 milionů dolarů za každé a padl rekord za 8 umělců včetně Luciena Freuda. Z 82 dražených děl kupce nenašlo 10.
Čím dál více bohatých investorů ze všech koutů světa investuje přebytečnou hotovost právě do umění a noví sběratelé často ze začátku pasou po opravdových trofejích v podobě těch nejproslulejších umělců. Newyorská aukční síň tak byla ve středu přeplněna nejen boháči, ale i mnoha celebritami. Nechyběla Ivanka Trump, magnát a majitel kasin Steve Wynn nebo klenotník Laurence Graff. Největší rvačka se strhla o obraz Marka Rothka, o který mělo velký zájem nejméně pět dražitelů.
Středeční a čtvrteční aukce přišly po pondělní události, která byla jednoznačným mezníkem na trhu s uměním dvacátého století. Součástí dvouhodinové aukce 11. května byl prodej Picassova obrazu “Les Femmes d’Alger (Version ‘‘O’’)”, který se vydražil za rekordních 179,4 milionů dolarů a stal se tak tím nejdražším uměleckým dílem, které kdy bylo v aukci prodáno. Bronzová socha Alberta Giacomettiho se prodala za 141,3 milionů dolarů.
Raketově stoupající ceny na trhu s uměním jsou ukázkovým příkladem toho, jak bohatí neustále bohatnou. Při pohledu na vrchol hierarchie distribuce bohatství podle předních ekonomů úspěšní zubaři tvoří horních 10 %, partneři právnických firem 1 %, generální ředitelé velkých společností tvoří horní 0,1 % a manažeři hedge fondů potom horní 0,01 %. Nejlépe se však má to 0,001 % populace, které si může dovolit utratit devítimístnou sumu za Picassa. Čím více je bohatých, jejichž bohatství se nadále rozrůstá, tím více poletí nahoru ceny za ojedinělý luxus. Nikoho by tak nemělo v budoucnu překvapit, že rekordů nejen za umělecká díla, ale i například za šperky, víno či stará auta bude padat čím dál více, dokud nevyjdou tyto sběratelské artikly z módy.
Dle slov Martina Marguliese, sběratele z Miami, který se účastnil středeční newyorské aukce, jsou současné ceny naprosto šílené a ti opravdoví sběratelé za ně nenakupují. Sám Margulies ještě byl schopen dát dohromady slušnou sbírku, ale dnes to podle něj již není možné. Jak mu přitakal jiný sběratel z New Yorku Jerome Stern „Je to jiný svět“.
Zdroj: BBG, BI