Zlato bylo po mnoho let považováno za uchovatele hodnoty. Od dob, kdy většina světa opustila koncept zlata jako jisté zálohy měn, byl tento drahý kov jakýmsi bezpečným útočištěm a ochranou proti inflaci. Horečné nakupování zlata nabývalo na oblibě zvláště v obdobích finanční krize nebo změn politik centrálních bank, pokud existovalo riziko, že povedou k hyperinflaci.
Ceny zlata byly však v posledních několika letech pod značným tlakem a někteří analytici dokonce tvrdili, že zlato je u konce komoditního super cyklu. Výjimkou nebyl ani názor, že by cena zlata mohla spadnout až k 660 dolarům za unci.
Co si myslí CEO ...
Generální ředitel investiční společnosti Larry Fink prohlásil tento týden na konferenci v Singapuru, že právě luxusní byty a současné umění jsou tím novým zlatem. Doslova uvedl: „Na mezinárodní úrovni je v dnešní době největším úložištěm bohatství současné umění… a nemyslím to jako vtip, mám na mysli opravdovou třídu aktiv, tím druhým úložištěm bohatství jsou byty na Manhattanu, ve Vancouveru a v Londýně.“ Larry Fink zároveň dodal: „Z historického hlediska bylo zlato skvělým instrumentem pro uložení bohatství… Zlato ale ztratilo svůj lesk a existují i jiné mechanismy jak uložit bohatství, očištěně o inflaci.“
Zatímco dříve bohatí kreativně schovávali peníze na účtech ve Švýcarsku, v trezorech za obrazy ve zdi anebo v zásobách zlatých cihel, časy se mění a bohatí nahrazují tento drahý kov novými možnostmi ve světě investic. Podle Larryho Finka v nynější době právě umění a nemovitosti zastiňují zlato jako formu zajištění dnešní hodnoty bohatství. Podle Finka uškodil atraktivitě zlata fakt, že v širším měřítku tento kov lidé vlastní ve formě na burze obchodovaných fondů ETF nebo jiných finančních instrumentů. Od posledního vrcholu cen zlata v roce 2011 jeho hodnota do současnosti spadla o více než třetinu. Tak proč peníze neuložit do umění nebo realit?
Nemovitosti a umění versus zlato
Ačkoliv je možná příjemnější dívat se doma na obraz od Picassa, Moneta nebo Rothka než na hromadu zlatých cihel (i když to také neplatí pro každého) a penthouse v New Yorku či dům v Londýně jsou nesporně lepším útočištěm než ten nejluxusnější trezor, zůstává otázkou, jak si oproti zlatu stojí umění a nemovitosti v roli investic.
Zlato
Zlato kupříkladu za poslední rok sice ztratilo 7 %, ale za posledních pět let jeho cena vzrostla o 4 %. V posledních deseti letech se cena zlata zvýšila dokonce o 179 %. A upřímně řečeno zlato koneckonců není zrovna krátkodobá investice. V současnosti se trojská unce zlata obchoduje za cenu okolo 1189 amerických dolarů.

Graf znázorňuje vývoj ceny zlata za posledních pět let.
Umění
Umění si sice vedlo dobře, ale tento trh do značné míry podléhá trendům. U realit se zase vše odvíjí od lokality. Podle posledního vývoje indexu Knight Frank Luxury Investment Index rostlo umění v posledním roce o 15 %, o 64 % za posledních pět let a o 252 % za poslední dekádu. Vypovídací schopnost jakéhokoliv indexu pro velmi specifický trh jako je ten s uměním je ale přinejmenším sporná. Jednotlivá umělecká díla nemají žádnou vnitřní hodnotu, nemají žádnou jasnou tržní cenu ani cash flow a často se jedná o velmi dlouhodobou investici. Je daleko větší pravděpodobnost, že bude za pět let umělecké dílo stát méně než více. Trh s uměním je značně nelikvidní, plný padělků, drahých provizí a nákladů na pojištění. Navíc v podstatě není žádný způsob, jak zjistit jaká je v danou dobu skutečná hodnota uměleckého díla.
Nemovitosti
Reality si podle Knight Frank vedly dobře například v Londýně, kde hlavní rezidenční nemovitosti rostly o 3 % za poslední rok, o 45 % za posledních pět let a o 138 % v posledních deseti letech. V New Yorku pak ceny rezidenčních nemovitostí podle Jonathana Millera ze společnosti Miller Samuel klesly v posledním roce o 4,4 %, Za posledních pět let se však jejich cena zvýšila o 38 % a v poslední dekádě vzrostla dokonce o 67 %. Medián prodejních cen bytů na Manhattanu byl v prvním čtvrtletí na úrovni 970000 amerických dolarů a oproti loňskému roku se prakticky nezměnil.
A likvidita?
Na základě těchto informací by se dalo říct, že umění a londýnské nemovitosti překonaly zlato. Ovšem klíčový je v tomto případě faktor likvidity. Trhy s uměním a nemovitostmi jsou podstatně méně likvidní než zlato. Realitní makléři a obchodníci s uměním odvedli skutečně skvělou práci a přesvědčili mnoho bohatých o tom, že nákupy drahých apartmá, vína nebo uměleckých děl jsou vynikající investicí a dokonce samostatnými třídami aktiv. Možná to i platí v době růstu, ale až finanční krize může ukázat, jak se tato nová aktiva osvědčí, až budou bohatí potřebovat směnit své luxusní byty a obrazy za hotovost.
Kdo má k dispozici pár přebytečných miliónů dolarů, může si samozřejmě koupit nějaký výjimečný kus současného umění a hlídat si ho ve svém manhattanském apartmá anebo ho uložit v tajném skladu v Ženevě nebo Singapuru. V první polovině května bude kupříkladu slavná aukční síň Sotheby‘s dražit obraz Marka Rothka a očekává se, že cena vystoupá až na 40 až 60 milionů dolarů. Ti méně majetní a rizikově averznější se budou asi muset smířit se zlatem.
Komentáře Larryho Finka přinesla a zveřejnila agentura Bloomberg a je potvrdil.
Zdroj: CNBC, BI, BBG