Rizikovým aktivům se v poslední době příliš nedaří. Tento suchý fakt je výsledkem to souhry řady faktorů, které zahrnují nejen negativní dění okolo Řecka či dnes třeba i Turecka, ale také pozitivní, jež jsou manifestovány v podobě aktuálně vyšších úrokových sazeb. Investoři totiž jednak více věří reálné ekonomice a jednak se již tolik nebojí deflace. Tento optimismus v součtu vytlačil úrokové sazby výše, což způsobilo nejen velké ztráty předraženým dluhopisům, ale nepřímo se to muselo negativně projevit i na ostatních finančních aktivech, neboť ta jsou nyní diskontována podstatně vyšším bezrizikovým výnosem.
Další faktor, který může rizikovým trhům ublížit zejména v dnešní době, kdy si centrální banky osvojily metodu za natištěné peníze nakupovat různá finanční aktiva (a tím tlačí jejich ceny vzhůru), může být moment relativního uspokojení tvůrců hospodářských politik. A přesně takový - v zásadě pozitivní - moment včera nastal a to hned dvakrát.
Za prvé to byl guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer, který prohlásil, že Grexit není něco co by potenciálně mohlo zapříčinit nestabilitu. To je samozřejmě slovo do pranice na druhou stranu to lze chápat i jako výraz sebedůvěry, že měnová unie dnes na rozdíl od roku 2012 odchod jednoho svého člena ustojí.
Druhý moment se týkal prezidenta Obamy a spekulací ohledně toho, jak se (ne)vyjadřovat k otázce silného dolaru. Nakonec se po schůzce zemí G7 ukázalo, že americký prezident nemá dnes zapotřebí intervenovat proti své vlastní měně s cílem za každou cenu podpořit ekonomiku. I to lze chápat jako výraz sebevědomí a návratu k normálu. Ve starých dobrých časech před finanční krizí totiž bývalo zvykem, že pokud americká ekonomika byla ve fázi oživení, tak americký dolar standardně posiloval a nikdo si z toho nedělal velkou hlavu. A už vůbec pak nevycházely absurdní články jako ten předevčírem ve Wall Street Journal, kdy prestižní americký deník vedl litanii, že silný dolar zdražuje vývoz amerického komunálního odpadu a ten je tudíž cenově “nekonkurenceschopný” a Čína jej nechce…
Region - forex
Zlotý s forintem včera vůči euru oslabovaly. Forint se tím pádem propadl na nejslabší úrovně od poloviny ledna, zatímco zlotý se pohybuje nedaleko čtyřměsíčních minim. Bilance rizik zůstává z pohledu obou výše úročených krátkodobě spíše nepříznivá. Kromě dluhové ságy Řecka jim nemusí prospívat ani nejistota v Turecku a v Rumunsku. Zde včera kvůli politické nejistotě (obvinění premiéra Ponty z korupce) zrušili dluhopisovou aukci.
Makročísla z české ekonomiky za duben (průmysl, stavebnictví, obchodní bilance) a květen (nezaměstnanost) zveřejněná včera v souhrnu poskytla o něco lepší než očekávaný obrázek, nicméně na korunu vliv neměla. I dnes je pozornost upřena zejména na ČR, neboť bude zveřejněna inflace za květen. Ta podle nás nejspíše setrvala na dubnovém půl procentu, což znamená dvě desetiny nad poslední prognózou ČNB. Poptávková inflace však zůstává stále v nedohlednu a tak nezbývá než spoléhat na ceny dováženého zboží a daně u cigaret. V každém případě by nové inflační číslo mohlo trochu potěšit centrální banku.
Dluhopisy
Výnosy amerických a německých dluhopisů včera lehce divergovaly, když americké se tlačily díky slabším akciím směrem dolů, zatímco ty německé podpořené silnou průmyslovou výrobou šly lehce vzhůru. Pro německé Bundy však bylo povzbudivé oznámení ECB, která svá vyhlášení ohledně plánovaných nákupů dokumentuje činy. Podle statistik ECB byly za první červnový týden nakoupeny dluhopisy za 12,92 miliardy, což odpovídá rychlejším nákupům před letním obdobím (jak ECB slibovala).
Makroúdaje z druhé ligy zřejmě nepřitáhnou pozornost trhů, která bude věnována spíše akciovým trhům a Řecku.