Britové se mohou plácat po zádech za to, jakého nakonec dosáhli oživení. Pravda je ale taková, že jejich země unikla jen o vlásek mnohem horšímu ekonomickému vývoji. Pokud by totiž vstoupila do eurozóny, dopadla by podobně jako Řecko. Je pravda, že její pracovní trh je flexibilnější než v Řecku. V Británii také nenajdeme polosocialismus řeckého typu. To by ji ale nezachránilo. Její ekonomika byla na počátku krize ve velmi špatném stavu podobně, jako tomu bylo u řady jiných zemí. Pouze to, že si ponechala vlastní měnu a mohla ji nechat oslabit, Británii zachránilo a umožnilo dostat se z problémů.
Dnes je těžké si vzpomenout, jak těžké bylo v devadesátých letech rozhodnutí ponechat si libru. Británie byla do eura tlačena mnoha domácími i zahraničními institucemi a zájmovými skupinami. Neprošel snad ani jeden den, aby někdo z firemního sektoru či průmyslové lobby nevaroval před tím, že pokud země euro nepřijme, zahraniční investice se začnou Británii vyhýbat. Ekonomové byli zase přesvědčeni, že země, které vstoupí do eurozóny, projdou neuvěřitelným boomem. Euroskeptici byli vykreslováni jako nacionalističtí prosťáčci, kteří nerozumí tomu, kam se svět ubírá. Řekové podobné rady poslechli, Britové ne.
Dnes je jasné, že kdyby se Británie libry skutečně vzdala, bylo by to pro ni ještě ničivější, než si euroskeptici představovali. Její dluhová bublina by byla ještě větší, protože sazby v eurozóně se nacházely nízko. Ceny realit by rostly ještě více, a to samé platí o velikosti finančního sektoru. Následný propad by byl horší, nezaměstnanost by prudce stoupla. Nemožnost použít kvantitativní uvolňování by vedla ke kolapsu v řeckém stylu a k defaultu. Británie by se musela obrátit na MMF s prosbou o pomoc, ale na rozdíl od Irska by byla na pomoc příliš veliká. Nakonec by tak musela euro opustit a přišla by další recese.
Evropské instituce, západní vlády, MMF, OECD, Světová banka, akademici i velké investiční banky jako vítali vytvoření eura. Věřili tomu, že pokud ho přijmou i země jako Itálie či Řecko, bude to pro tyto země prospěšné. Stejně uvažovali i o Velké Británii a démonizovali všechny, kteří uvažovali jinak. Zavedení eura bylo doprovázeno propagandou, společná měna se stala náboženstvím a jeho zastánce nezajímaly teorie monetárních unií, vztahy mezi fiskální a monetární politikou či jiné praktické otázky. Nechápali, že společná měna kombinovaná se sociálně demokratickou a protitržní politikou vyvolá vyšší nezaměstnanost a sníží tempo růstu.
Autorem je Allister Heath.
Zdroj: The Telegraph