Evropská centrální banka (ECB) dnes opět (již potřetí za posledních šest dnů) zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Přesná výše nové pomoci však není známa. Minulý týden ve středu ECB navýšila strop úvěrů z programu ELA o 1,1 miliardy euro na 84,1 mld. EUR. Bez pomoci ECB by řecký bankovní systém zkolaboval, evropská měnová autorita je v současnosti jedinou náhradou za masivní odliv vkladů, který v posledních dnech akceleruje.
Dnes odpoledne jednali telefonicky představitelé ECB o nouzovém financování. Výsledkem bylo strohé konstatování, že rada guvernérů zvyšuje limit v rámci programu ELA, bez uvedení bližších podrobností.
Řekové vybírají své vklady kvůli obavám z krachu jednání s mezinárodními věřiteli, který by mohl vyústit v bankrot země a opuštění EMU. Pokud by tento scénář nastal, Atény by musely vyhlásit platební neschopnost a omezit nejen převody peněz do zahraničí, ale také výběry z běžných účtů.
Právě hrozba zavedení kapitálových kontrol by však, podle (GS), mohla vést k rychlému uzavření dohody s mezinárodními věřiteli. GS věří, že teprve kapitálové kontroly a omezený přístup k vkladům vytvoří v Řecku dostatečný tlak na vládu, aby přistoupila na kompromis navrhovaný „trojkou“.
Od začátku roku vybraly řecké domácnosti z bank 15 % všech svých úspor (viz graf) a zavedení kapitálových kontrol se tudíž nebezpečně přiblížilo. Když kapitálové kontroly zaváděl před dvěma lety Kypr, deposita před tímto razantním krokem propadla „pouze“ o 7 % (a dva roky po zavedení limitů se vklady snižovaly 17% tempem).
Z řeckých bank byly v 1Q15 vybíráním vkladů zasaženy nejvíce Alpha Bank (-16 % vkladů) a Piraeus Bank (-15 % vkladů). Bez pomoci ECB by přitom bankovní sektor již dávno neměl z čeho své klienty vyplácet.
Podle posledních zpráv nové návrhy Atén na řešení kritické situace Řecka dorazily příliš pozdě na to, aby k nim mohli dnes ministři financí eurozóny přijmout konečný postoj. Pravděpodobně se tedy dnes žádného (zásadního) posunu v řeckém vyjednávacím maratonu nedočkáme.
Zdroj: BBG, RTRS