V Řecku se zvyšuje napětí kolem blížícího se referenda, v němž mají obyvatelé rozhodnout, zda souhlasí s červnovými návrhy věřitelů spojenými s úspornými ekonomickými opatřeními. Nejvyšší správní soud dnes přitom rozhodne, zda referendum neporušuje ústavu. Řečtí ústavní právníci se vesměs shodují, že námitky proti konání hlasování soud mít nebude.
Podle průzkumu agentury Bloomberg je aktuálně rozhodnuto návrh věřitelů odmítnout 43 % Řeků, 42,5 % obyvatel s ním naopak souhlasí a 14,5 % dotázaných ještě váhá. Řecký národ je tak rozdělen na dva stejné tábory a rozhodovat bude menšina váhajících. 80 % Řeků přitom chce zůstat v EMU, což by mohlo mírně nahrávat variantě schválení úsporných opatření.
Nedělní plebiscit nabírá obrysy opravdového antického dramatu. Pověstným deus ex machina se může stát ECB, která má nyní nad řeckými bankami opravdu nadpřirozenou moc a de facto rozhoduje o jejich dalším osudu. Dle premiéra Tsiprase se banky otevřou ihned po uzavření dohody s věřiteli.
ECB se v reakci na vývoj z minulého týdne rozhodla nezměnit strop nouzových úvěrů, na kterých jsou závislé řecké banky. Ty jsou od pondělí zavřené a fronty před bankomaty postupně mění také pohled veřejnosti na způsob, jakým budou pozítří hlasovat.
Dle MMF bude navíc Řecko v období od letošního října do roku 2018 potřebovat dalších 50 miliard eur, pokud jeho ekonomika poroste pomaleji, než se očekávalo a pokud země nezavede hospodářské reformy.
Měnový fond uvedl, že evropské půjčky Řecku "bude třeba podstatně rozšířit", i kdyby se Řecko v zavádění reforem vrátilo zpět k původním plánům. Nové financování a úvěry pak prý budou muset provázet "vysoce výhodné podmínky".
Nejvyšší správní soud dnes přitom rozhodne, zda referendum neporušuje ústavu. Řečtí ústavní právníci se vesměs shodují, že námitky proti konání hlasování soud mít nebude.
Stížnost podali dva řečtí občané, a tak se jí soud musí zabývat ve zrychleném řízení. Verdikt by mohl být znám nejdříve v odpoledních hodinách.
Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval své spoluobčany k odmítnutí podmínek mezinárodních věřitelů pro uvolnění další finanční pomoci. Toto odmítnutí podle něj neznamená ani roztržku s Evropskou unií, ani nenastoluje otázku setrvání Řecka v eurozóně, ale naopak představuje rozhodný krok k vyjednání lepších podmínek.
Pokud Řekové v nedělním referendu řeknou "ne" přijetí podmínek mezinárodní pomoci, neposílí to jejich vyjednávací pozici a Řecko i Evropa se tím dostanou do "velmi obtížného" postavení. Uvedl to v projevu před výborem nizozemského parlamentu šéf euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
Zdroj: BBG, ČTK