Jedním z mých oblíbených ekonomů je Simon Ward ze společnosti Henderson. Velmi dobře rozumí tomu, jaké jsou vazby mezi penězi, likviditou a reálnou ekonomikou. A v době, kdy se většina ekonomů obává deflace, varuje před tím, že se nabídka peněz dostane mimo kontrolu a povede k vysoké inflaci. Takový pohled není v současné době v kurzu, protože o vývoj monetárních agregátů se už téměř nikdo nezajímá. Ward je v podstatě monetarista, protože se domnívá, že peníze hrají v ekonomice významnou roli. A pokud je jich nadbytek, může to vést k příliš vysokým výdajům a cenovému růstu.
Co se tedy konkrétně děje? Ward odhaduje, že ve Velké Británii došlo v srpnu k růstu agregátu M4 na úrovni 6,3 %. Jde o nejrychlejší růst od června 2008 a tento vývoj naznačuje, že dojde k prudkému růstu spotřebních a investičních výdajů. V minulosti znamenal růst likvidity vždy boom, následně bublinu a poté kolaps. V roce 1986 a 1987 britská vláda snížila sazby (centrální banka v té době nebyla nezávislá). Peněžní nabídka pak rostla o 15 % ročně a vše nakonec skončilo katastrofou.
Jestliže ovšem chceme používat vývoj likvidity pro predikci inflace, musíme si být vědomi jednoho problému. Mezi výdaji a objemem peněz neexistuje žádný pevný mechanický vztah. Rychlost, s jakou se peníze v ekonomice pohybují, je totiž stejně důležitá jako samotný objem peněz. Pokud tato rychlost vzroste, má to stejný dopad jako vyšší množství peněz v peněženkách a na bankovních účtech lidí. A naopak, pokles této rychlosti má stejné dopady jako pokles peněžní nabídky.
Bude-li současná vyšší nabídka likvidity doprovázena neměnnou rychlostí obratu peněz, dojde skutečně k prudkému růstu výdajů a tlak na růst cen se zvýší. Pokud ale rychlost obratu klesne, vyšší nabídka likvidity by byla falešným výstražným znamením. Ward tvrdí, že rychlost obratu peněz v současné době klesat nebude. Poukazuje na vyšší objem úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním společnostem, na vývoj v oblasti fúzí a akvizic i vyšší počet přidělených hypoték. Jisti si ale být nemůžeme.
Jediný pevný závěr, který můžeme vyvodit, je následující: Vlády by měly přestat s ignorováním peněžních agregátů a měly by jim naopak věnovat velkou pozornost. Měly by jasně říkat, co se podle nich děje a zároveň se věnovat tomu, jaký vztah panuje mezi nabídkou likvidity a cenami. Budou se dodatečné peníze přelévat na trh zboží a služeb, nebo na trhy akciové, dluhopisové a realitní? Deflace je škodlivá, pokud ji vyvolá nedostatečná poptávka. Existuje ale i dobrá deflace. K ní nyní dochází například ve Velké Británii. V její historii najdeme více příkladů, kdy ekonomika rostla a ceny přitom klesaly.
Autorem je Allister Heath.
Zdroj: The Telegraph