Bezlepkové, veganské, vysoce kvalitní či BIO. Takové vlastnosti si se značkou Hamé spojoval ještě před pěti lety málokdo. Od té doby potravinářský holding ušel dlouhou cestu. Zbavil se nejen medvěda v logu, ale také nálepky ryze konzervárenské firmy. Nové pomazánky, které svačí nejlepší čeští biatlonisté, asi nejlépe vystihují zaměření na mladou generaci a celkovou modernizaci společnosti.
V Kunovicích se ale nespoléhají jen na inovaci sortimentu. Společnost vyváží do 40 zemí a jejich seznam roste. V loňském roce vyexpedovali do Číny první dodávky kojenecké výživy, do Vietnamu
zase letos masové výrobky. V polovině letošního roku se Hamé pochlubilo dvouciferným růstem, a to i v Česku. „V tuzemsku nám významně pomohlo oživení ve stavebnictví,“ odhaluje poněkud překvapivý důvod růstu tržeb Martin Štrupl.
Patria Online: Když jste nastoupil na pozici generálního ředitele Hamé, firmě se příliš nedařilo. Co
bylo špatně?
Firma se dostala do útlumu, a to nejen ekonomického, ale i ve vnímání značky a našeho portfolia. Marketing neměl pořádnou strategii, což se ve finále projevilo i v číslech. Bylo to částečně důsledkem prodeje společnosti a odchodu původních majitelů. Ti byli zároveň ve vedení firmy, a měli tudíž vysokou motivaci a tah na branku. Nový majitel, islandsko-lotyšská skupina Nordic
Partners, byznys příliš neovlivňoval.
Museli jsme Hamé zmodernizovat. Zaměřili jsme se na mladší generaci a rozšíření a změnu portfolia. Objevily se nové trendy ve stravování a Májka ve své klasické podobě jejich nositelem nebyla. Zásadní byla také diverzifikace trhů, díky které se nám podařilo vybudovat z Hamé nadnárodní firmu. Dnes generujeme polovinu tržeb v zahraničí a rosteme rychleji než trhy, na kterých působíme.
Patria Online: Jaký měla na Hamé dopad ekonomická krize?
Mezi roky 2009 a 2012 Hamé poprvé po revoluci zaznamenalo propad tržeb. Krize měla ale například i ten efekt, že zbankrotovala islandská banka, která Nordic Partners úvěrovala. Akviziční
úvěr se musel refinancovat, a to velmi rychle. Tehdy pro nás začaly být významným partnerem tuzemské
banky. Úvěr se podařilo refinancovat konsorciem bank, ve kterém hrála hlavní roli ČSOB. Zastávám názor, že firma naší velikosti potřebuje více bank, ale v Česku a na Slovensku je určitě nejsilnější ČSOB. Má dobrou strukturu zdrojů, a proto může poskytovat dlouhodobě výhodné financování.
Patria Online? Vozí si Češi pořád do zahraničí paštiky a konzervy? Vidíte to na vývoji vašich prodejů?
Fenomén Chorvatska a vlastní stravy byl v minulých letech velmi výrazný, měli jsme obrovské nárůsty prodeje v období dovolených. V dnešní době je ale tento trend na ústupu. Češi si už mohou dovolit víc než paštiky a vlastní potraviny, což je dobře. Zajímavý je ale vliv stavebnictví. Typická svačina stavebního dělníka jsou paštiky, pomazánky a rohlíky. Nechali jsme si zpracovat několik průzkumů, které potvrdily, že tito lidé ve velkém konzumují určitý sortiment našich výrobků, což má nemalý vliv na statistiky našich prodejů. Výrazný letošní růst v Česku je způsobený mimo jiné i růstem stavebnictví.
Patria Online: Jak se letos vyvíjí celkové tržby Hamé?
Za první pololetí jsme v meziročním srovnání rostli o 14 procent. Nebýt slabého rublu, zřejmě bychom dosáhli rekordních výsledků. A to i přesto, že ukrajinský trh je skoro na nule. Tam jsou teď naše běžné výrobky v podstatě luxusním zbožím.
Patria Online: Máte výrobní závod v Rusku, sankce ze strany Ruska se vás na rozdíl od mnoha jiných dovozců nedotýkají. Vnímáte to jako příležitost získat náskok před konkurencí?
Pětaosmdesát procent produkce pro ruský trh vyrábíme v Rusku. Sankce na nás tedy neměly zásadní dopad. Co se nás ale dotýká, je pokles rublu a obecně ruského trhu. Slabý rubl nás připravuje o zisky, jelikož je konvertujeme do českých korun. V Rusku navíc sílí orientace zákazníků na domácí produkci, a to nejen v potravinářství. Dá se na to dívat i tak, že sankce jsou z dlouhodobého hlediska příležitostí, někteří dovozci jsou na tom podstatně hůř než my. Nicméně potřebujeme, aby ruská
ekonomika fungovala.
Patria Online: Zvažujete odchod z ukrajinského trhu?
Právě naopak. Jestli se na Ukrajině povede určitá restrukturalizace ekonomiky,
bude to velmi zajímavá země na nějakou investici. Zejména v souvislosti s nedostatkem surovinových zdrojů u nás a na Slovensku.
Patria Online: Ovlivní další vývoj tržeb letošní extrémní sucha a neúroda?
Negativní vliv se určitě projeví. Stihli jsme zpracovat poměrně velkou část
okurek, což je pro nás stěžejní komodita v zelenině. Postižena je ale košťálová
a kořenová zelenina. Nedostatek zeleniny v Česku je však dlouhodobý problém. Produkce už roky klesá,
zatímco naše poptávka roste. Prověřujeme proto vhodné akvizice v zahraničí.
Kromě již zmíněné Ukrajiny je zajímavý Balkán, například Srbsko. To je strategické rozhodnutí, které není o letošním počasí. Kvůli suchu budeme uvažovat o určitých technologických změnách
ve výrobě, která by omezila spotřebu vody.
Patria Online: Jaký je potenciál expanze na zahraniční trhy s ohledem na odlišné chuťové a stravovací
zvyklosti?
Je to o jednotlivých kategoriích výrobků. Letos jsme výrazněji vstoupili například na asijské trhy. Do Číny jsme odvezli další dodávky kojenecké výživy, do Vietnamu zase vůbec poprvé
masové výrobky. Pokoušíme se o další trhy, jako je Írán. Nicméně asi nikdy nebudeme vozit paštiky do Thajska. Produkty musí být na trzích konkurenceschopné. Hodně příležitostí je třeba v Africe. Pokud bude mít Hamé silného vlastníka, máme potenciál stát se velmi silným hráčem na africkém kontinentu a v druhém kroku si tam zařídit i výrobu. Naše výrobky jsou pro africký kontinent přirozeně předurčeny.
Vlastnosti jako trvanlivost a bezpečnost zmenšují nároky na distribuci, která je v Africe na velmi špatné úrovni.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Hamé a Korporátním a institucionálním bankovnictvím ČSOB.