Aktualizováno Prosinec přinesl mírný pokles spotřebitelských cen v USA. Namísto očekávané stagnace se ceny snížily o 0,1 procenta, zatímco předtím v listopadu zůstaly beze změny. Směrem dolů cenový index tlačily hlavně energie, jež zlevnily o 2,4 procenta. Týká se to benzínu a topného oleje, méně už elektřiny. Mírně zlevnily potraviny. Z jádrových položek sledujeme drobné zlevnění u oděvů, nových aut nebo zdravotních potřeb. Naopak zdražovalo bydlení či doprava.
Meziroční inflace se v prosinci zvedla na 0,7 procenta z listopadových 0,5. Jde o nejvyšší číslo za loňský rok, ve kterém se odráží pokles cenového indexu mezi listopadem a prosincem 2014. Jde tedy o efekt srovnávací základny. Tržní odhad byl nastaven na 0,8 procenta. Také jádrová inflace díky vlivu srovnávací základny mírně stoupla a to na 2,1 procenta.
Prosincová data jsou mírně nižší, než se čekalo. To by samo o sobě nebylo velkou brzdou pro plán Fedu zvyšovat úrokové sazby 4krát během letoška. Jenže pozornost se soustředí hlavně na lednový vývoj, který vyvolává otázky. Prudký propad cen ropy a dalších komodit bude inflaci brzdit v dalším zrychlování. Větší vnější rizika a propad akcií mohou zanechat následky na americké ekonomice. Obojí pak hrozí tlačit dolů inflační očekávání. To jsou faktory, pro které finanční trhy přestaly počítat s agresivním utahováním ze strany Fedu. Po prosincové inflaci nemají důvod měnit názor. Dolar na čísla reaguje minimálně.
